Advertisement

The Courtly Accounts of Prince Sigismund Jagiello (Late 15th to Early 16th Centuries) and Their Historical Context

  • Petr Kozák
Part of the Palgrave Studies in the History of Finance book series (PSHF)

Abstract

Accounts are considered an outstanding source not only in the field of economic history. Accounting records are a notable source of information on everyday life and cultural and social history perceived in a broad sense. They also shed light on a wide range of topics connected with traditionally defined political history, with research into legal and administrative structures to the fore. Furthermore, from a factual point of view, the source appears to be objective — an honest scribe responsible for bookkeeping had no desire to improve (or worsen) the reality or celebrate his employer. He did not subordinate his daily work of recording incomes and expenditures to any literary ambitions (whether he had such ambitions or not) or ethical or any other assessment criteria, nor did he project his or other people’s world-view into the text. The result of his efforts did not serve as a moral appeal or give rise to claims or future rights as was the case with documents such as charters. Unfortunately, that is precisely why accounts represent a very rarely preserved source. Accounts were considered primarily to be a secondary record kept in order to keep current incomes and expenditures under control. Thus the utility value of the accumulated information they contained was, for practical purposes, time-limited. The accounting material soon became outdated and so also superfluous, which often resulted — whether intentionally or because of mere loss of interest — in its demise.

Keywords

Accounting Material Accounting Record Accounting Book Moral Appeal Saker Falconer 
These keywords were added by machine and not by the authors. This process is experimental and the keywords may be updated as the learning algorithm improves.

Preview

Unable to display preview. Download preview PDF.

Unable to display preview. Download preview PDF.

Bibliography

  1. Anonymus (1854). Regestra wydatków królewskich w Krakowie i okolicznych zamkach z końca XIV w. (1388–1395) i poczqtku XV w. (1403–1417). Biblioteka Warszawska, Volume IX. Warszawa.Google Scholar
  2. D. Antanavičius and S. Narbutas (2009). Lietuvos didžiojo kunigaikščio Žygimanto Augusto dvaro sqskaitos (1543–1548). Knyga1. 1544 XI 15–1546 XI 15. Vilnius: Lietuvos pilys.Google Scholar
  3. D. Antanavičius and S. Narbutas (2012). Lietuvos didžiojo kunigaikščio Žygimanto Augusto dvaro sqskaitos (1543–1548). Knyga 2. 1543 VI 21–1544 XI 15. Vilnius: Lietuvos pilys.Google Scholar
  4. D. Antanavičius and R. Petrauskas (2007). Lietuvos didžiojo kunigaikščio Aleksandro Jogailaičio dvaro sqskaitil knygos (1494–1504). Vilnius: Lietuvos pilys.Google Scholar
  5. T. Antl (1900). Seznam úroků z města Loun a ze vsí k němu náležitých v letech 1450–1451. Praha: Královská česká společnost nauk.Google Scholar
  6. F. M. Bartoš (1945). Zlomek účtů mistra kuchyně královské z doby Karla IV In: Rukopisy dékanství karlštejnského. Praha: Královská česká společnost nauk, pp. 13–18.Google Scholar
  7. J. Besala (2012). Zygmunt Stary i Bona Sforza. Poznaň: Zysk i S-ka.Google Scholar
  8. M. Bogucka (2000). ‘Mąž stanu czy zdrajca? Na marginesie sporów o Krzysztofa Szydłowieckiego i polską dyplomacjç początków XVI wieku’ in H. Manikowska, A. Bartoszewicz and W. Fałkowski (eds.) Aetas media, aetas moderna. Studia ofiarowane profesorowi Henrykowi Samsonowiczowi w siedemdziesiqtq rocznicç urodzin. Warszawa: Instytut Historyczny Uniwersytetu Warszawskiego, pp. 393–402.Google Scholar
  9. Z. Boras (1983). Zygmunt Stary w Głogowie. Katowice: Śląski Instytut Naukowy. U. Borkowska (2011). Dynastia Jagiellonów w Polsce. Warszawa: Wydawnictwo Naukowe PWN.Google Scholar
  10. E. Breyther (1906). König Sigismund von Polen in Schlesien. Striegau: F. Breythers Buchdruckerei.Google Scholar
  11. V. Černý (1952). Začátky našich hospodářských účtů. Časopis Společnosti pfátel starožitností, 60: 121–133.Google Scholar
  12. V. Chaloupecký (1912). Účet pokladníka arcibiskupství pražského z let 1382/83. Praha: Česká akademie císafe Františka Josefa pro vědy slovesnost a umění.Google Scholar
  13. A. Chmiel (1911). Rachunki dworu królewskiego 1544–1567. Žródła do historyi sztuki i cywilizacyi w Polsce, Volume I. Kraków: Akadémia. Umiejctnošci.Google Scholar
  14. A. Divéky (1960). ‘Królewicz Zygmunt na dworze Władysława II. króla wcgierskiego’ in J. Garbacik (ed.) Mediaevalia. W 50 rocznicç pracy naukowej Jana Dqbrowskiego. Warszawa: Paňstwowe Wydawnictwo Naukowe, pp. 355–374.Google Scholar
  15. A. Divéky (1920). Ujabb elmélet az 1494. évi lócsei fejedelmi kongresszusról. Századok, 54: 371–379.Google Scholar
  16. A. Divéky (1914a). Zsigmond lengyel herczeg Budai Számadásai (1500–1502, 1505). Magyar Történelmi Tár, Volume XXVI. Budapest: Magyar Tudományos Akadémia.Google Scholar
  17. A. Divéky (1914b). Zsigmond lengyel herczeg II. Ulászló udvarában. Századok, 48: 449–463, 562–576.Google Scholar
  18. W. Dziçgiel (1936). Król polski Zygmunt I na Šlqsku. Katowice: Wydawnictwa Instytutu Šląskiego.Google Scholar
  19. J. Ch. Engel (1797). ‘Registrum omnium proventuum Regalium in hiis duobus infrascriptis annis per Reverendissimum Dominum Sigismundum Episcopum Quinqueecclesiensem Thesaurarium regie Majestatis in parata pecunia perceptorum, incipiendo ab ultima die Januarii anni Domini Millesimi Quadringentesimi Nonagesimi Quarti usque ad ultimum diem Anni ejusdem Millesimi Quadringentesimi Nonagesimi Quinti’ in Pannoniens und der Bulgaren nebst einer allgemeinen Einleitung in die Ungrische und Illyrische Geschichte. Halle: Johann Jacob Gabauer, pp. 17–181.Google Scholar
  20. J. Ch. Engel (ed.) (1809). ‘Fragmentum libri rationarii super erogationibus aulae Regis Hungariae Ludovici II. de anno 1526’ in Monumenta Ungarica. Viennae: Antonius Doll Bibliopolak, pp. 185–236.Google Scholar
  21. V. Fraknói (1877). ‘II. Lajos király számadási könyve (1525. január 12-július 16)’ in: Magyar történelmi tár, Volume XXII. Budapest: Magyar Tudományos Akadémia, pp. 45–236.Google Scholar
  22. J. Garbacik (1974). Rachunki wielkorzqdowe Jana Bonera 1558. Žródła do dziejów Wawelu, Volume VII. Kraków: Ministerstwo Kultury i Sztuki.Google Scholar
  23. S. Gawęda, Z. Perzanowski and A. Strzelecka (1960). Rachunki królewskie z lat 1471–1472 i 1476–1478. Wrocław — Kraków: Zakład Narodowy im. Ossoliňskich.Google Scholar
  24. F. Graus (1956). Tfi zlomky českých kupeckých knih z doby pfedhusitské. Československý časopis historický, 4: 644–654.Google Scholar
  25. R. Grodecki (1951). Rachunki wielkorzqdowe krakowskie z roku 1471. Kraków: Polska Akadémia. Umiejctnošci.Google Scholar
  26. C. Grünhagen (ed.) (1860). Henricus Pauper. Rechnungen der Stadt Breslau von 1299–1358, nebst zwei Rationarien von 1386 und 1387, dem Liber imperatoris vom Jahre 1377 und den ältesten Breslauer Statuten. Codex diplomaticus Silesiae, Volume III. Breslau: Verein für Geschichte und Alterthum Schlesiens.Google Scholar
  27. J. Hemmerle (1967). Die Deutschordens-Ballei Böhmen in ihren Rechnungsbüchern 1382–1411. Bonn: Wissenschaftliches Archiv.Google Scholar
  28. Z. Horogszegi (2007a). ‘Egy számadáskönyv kultúrtörténeti vonatkozásai’ in Éva Révész and Miklós Halmágyi (eds.) Medievisztikai tanulmányok. Az 5. Medievisztikai PhD-konferencia (Szeged, 2007. június 7–8.) elôadásai. Szeged, pp. 33–40.Google Scholar
  29. Z. Horogszegi (2007b). ‘Zsigmond lengyel herceg utazásai Magyarországon’, in Szabolcs Marton and Éva Teiszler (eds.) Medievisztikai tanulmányok. Az 4. Medievisztikai PhD-konferencia (Szeged, 2005. június 9–10.) elôadásai. Szeged, pp. 35–44.Google Scholar
  30. Z. Horogszegi and K. Rábai (2005). Szemelvények Zsigmond lengyel herceg Budai számadásaiból. Szeged: JATE Press.Google Scholar
  31. Z. Horogszegi and K. Rábai (2007). Die Rechnungsbücher Herzog Sigismunds als Quelle für die Medizingeschichte. Virus. Beiträge zur Sozialgeschichte der Medizin, 6: 121–124.Google Scholar
  32. Z. Horogszegi and K. Rábai (2009–2010). Die linguistischen Lehren eines mittelalterlichen Rechnungsbuches. Das Rechnungsbuch Herzog Sigismunds. Chronica. Annual of the Institute of History, University of Szeged. Szeged, pp. 100–107.Google Scholar
  33. R. Jecht (ed.) (1905–1910). Die ältesten Görlitzer Ratsrechnungen bis 1419. Codex diplomaticus Lusatiae superioris, Volume III. Görlitz: Oberlausitische Gesellschaft der Wissenschaften.Google Scholar
  34. E. Joachim (ed.) (1896). Das Marienburger Tresslerbuch der Jahre 1399–1409. Königsberg: Thomas & Oppermann.Google Scholar
  35. J. Kieszkowski (1912). Kanclerz Krzysztof Szydłowiecki. Z dziejów kultury i sztuki zygmuntowskich czasów. Poznaň: Ksiçgarnia J. K. Župaňskiego.Google Scholar
  36. P. Király (2010). ‘Hofmusik zur Zeit König Wladislaws und Ludwigs in Ungarn - Musikalische Verbindungen zwischen den späteren ungarischen Herrscherhöfen und dem polnischen Königshof zur Zeit der letzten Jagiellonen’, in U. Borkowska and M. Hörsch (eds.) Hofkultur der Jagiellonendynastie und verwandter Fürstenhäuser. The Culture of the Jagellonian and Related Courts. Studia jagellonica Lipsiensia, Volume 6. Ostfildern: Thorbecke, pp. 281–289.Google Scholar
  37. P. E. Kovács (1992). Estei Hippolit püspök Egri számadáskönyvei 1500–1508, Eger: Heves Megyei Levéltárban.Google Scholar
  38. P. Kozák (2008a). Zrod stavovského Hlohovska. Mocenská uskupení ve slezském pozdním středověku. Opava: Slezská univerzita v Opavě.Google Scholar
  39. P. Kozák (2008b). ‘Dédictví Zikmunda Jagellonského. Emancipační zápas stavfi Opavského a Hlohovského vévodství se zemépanskou mocí na sklonku středověku’, in H. Dáňová, J. Klípa, and L. Stolárová (eds.) Slezsko, země Koruny české. Historie a kultura 1300–1740, Volume A. Praha: Národní galerie, pp. 177–188.Google Scholar
  40. P. Kozák (2008c). ‘Dvorská společnost hlohovského a opavského vévody Zikmunda Jagellonského’, in D. Dvofáčková-Malá and J. Zelenka (eds.) Skladba a kultura dvorské společnosti. Dvory a rezidence ve středověku, Volume II. Mediaevalia Historica Bohemica. Supplementum 2. Praha: Historický ústav AV ČR, pp. 257–284.Google Scholar
  41. P. Kozák (2009). ‘Citharedo cum cane saltante ad mandata domini principis dedi … . Všední den na dvofe hlohovského a opavského vévody Zikmunda Jagellonského’, in D. Dvofáčková-Malá and J. Zelenka (eds.) Všední a sváteční život na středověkých dvorech. Dvory a rezidence ve středověku, Volume III. Mediaevalia Historica Bohemica. 12. Supplementum 3. Praha: Historický ústav AV ČR, pp. 223–239.Google Scholar
  42. P. Kozák (2012a). Pátý princ. Kníže Zikmund mezi periferií a centrem jagellon-ského světa. Dějiny a současnost, 34(4): 36–39.Google Scholar
  43. P. Kozák (2012b). Turek a turecký svět ve světle účtů dvora polsko-litevského prince Zikmunda za jeho pobytu v Uhrách a v českých zemích (1498–1506). Slezský sborník, 110: 165–180.Google Scholar
  44. P. Kozák (2013). ‘Feind und Faszinationsobjekt zugleich. Der Türke’ in den Augen des polnischen Prinzen Sigismund während seines Aufenthaltes im Königreich Ungarn und in den böhmischen Ländern (1498–1506)’, in M. Homza, J. Lukačka and N. Budak (eds.) Slovakia and Croatia. Historical Parallels and Connections (until 1780). Bratislava, Zagreb: PostScriptum, pp. 350–358.Google Scholar
  45. P. Kozák (ed.) (2014). Rationes curiae Sigismundi Iagellonici, ducis Glogoviensis et Opaviensis, Silesiae et Lusatiarum summi capitanei, de annis (1493) 1500–1507. Editio critica. Účty dvora prince Zikmunda Jagellonského, vévody hlohovského a opavského, nejvyššího hejtmana Slezska a Lužic, z let (1493) 1500–1507. Kritická edice pramene. Praha: Scriptorium.Google Scholar
  46. A. L. Krejčík (1949). Urbáf z roku 1378 a účty kláštera tfeboňského z let 1367–1407. Registrum censuum ac proventuum de anno MCCCLXXVIII necnon recepta et distributa monasterii Trzebonensis de annis MCCCLXVII-MCCCCVII. Praha: Česká akademie véd a umění.Google Scholar
  47. S. Krzyžanowski (1909–1913). ‘Rachunki wielkorzqdowe krakowskie z lat 1461–1462 i 1471’, in Archiwum Komisji Historycznej, Volume 11. Kraków: Akademia Umiejętnošci, pp. 466–526.Google Scholar
  48. T. Lukawsky (ed.) (1911). Raciones silvarum arcis Carlstein de annis 1428–1432. Pragae.Google Scholar
  49. O. Łaszczyňska (ed.) (1952). Rachunki budowy zamku krakowskiego 1535. Žródła do dziejów Wawelu, Volume I. Kraków: Ministerstwo Kultury i Sztuki.Google Scholar
  50. O. Łaszczyňska (ed.) (1955). Rachunki generalne Seweryna Bonera 1545. Žródła do dziejów Wawelu, Volume II. Kraków: Ministerstwo Kultury i Sztuki.Google Scholar
  51. B. Mendl (ed.) (1935). Knihy počtů města Brna z let 1343–1365. Brno: Historická komise pfi Matici moravské.Google Scholar
  52. M. Mersiowsky (2000). Die Anfänge territorialer Rechnungslegung im deutschen Nordwesten. Spätmittelalterliche Rechnungen, Verwaltungspraxis, Hof und Territorium. Residenzenforschung, Volume 9. Stuttgart: Thorbecke.Google Scholar
  53. J. Neuwirth (ed.) (1890). Die Wochenrechnungen und der Betrieb des Prager Dombaues in den Jahren 1372–1378. Prag: J. G. Calve.Google Scholar
  54. S. Nowogrodzki (ed.) (1937). Rzqdy Zygmunta Jagielloňczyka na Šlqsku i w Łuiycach (1499–1506). Kraków: Polska Akademia Umiejctnošci.Google Scholar
  55. A. Pawiňski (1893). Młode lata Zygmunta Starego. Warszawa: Ksiçgarnia Gebethnera i Wolffa.Google Scholar
  56. A. Pawiňski (ed.) (1897a). Liber quitantiarum regis Casimiri ab a. 1484 ad 1488. Ksiçga skarbowa króla Kazimierza Jag. Teki A. Pawiňskiego, Volume II. Warszawa: Ksiçgarnia Gebethnera i Wolffa.Google Scholar
  57. A. Pawiňski (ed.) (1897b). Liber quitantiarum Alexandri regis ab a. 1502 ad 1506. Ksiçga skarbowa króla Aleksandra Jag. Teki A. Pawiňskiego, Volume I. Warszawa: Ksiçgarnia Gebethnera i Wolffa.Google Scholar
  58. J. Pelikán (ed.) (1948). Účty hradu Karlštejna z let 1423–1434. Praha: Ministerstvo školství a osvěty.Google Scholar
  59. F. Piekosiňski (ed.) (1896). Rationes curiae Vladislai Iagellonis et Hedvigis regum Poloniae 1388–1420. Rachunki dworu króla Władysława Jagiełły i królowej Jadwigi z lat 1388 do 1420. Monumenta medii aevi historica res gestas Poloniae illustrantia, Volume XV. Kraków: Akademia Umiejctnošci.Google Scholar
  60. H. Prutz (ed.) (1893). Rechnungen über Heinrich von Derby’s Preussenfahrten 1390–91 und 1392. Leipzig: Duncker und Humblot.Google Scholar
  61. K. Rábai (2007). ‘Jagelló Zsigmond számadásainak orvostörténeti tanulságai’, in Éva Révész and Miklós Halmágyi (eds.) Medievisztikai tanulmányok. Az 5. Medievisztikai PhD-konferencia (Szeged, 2007. június 7–8.) elôadásai. Szeged, pp.133–140.Google Scholar
  62. K. Rábai (2009). Everyday life at the court of Prince Sigismund Jagiellon (1499–1507). Quaestiones Medii Aevi Novae, 14: 389–394.Google Scholar
  63. K. Rábai (2010a). ‘Hic aliud registrum novum incipit … ’. Acta historica, Volume CXXXI. Szeged, pp. 39–54.Google Scholar
  64. K. Rábai (2010b). ‘Adalékok Zsigmond lengyel herceg számadásaihoz’, in Középkortörténeti tanulmányok. Az 6. Medievisztikai PhD-konferencia (Szeged, 2009. június 4–5.) elôadásai. Szeged, pp. 179–187.Google Scholar
  65. E. Richtrová (2011). Curia, Hof, dvür. Pfíspévek k diskusi o pfemyslovských panovnických dvorech 13. století. Časopis Matice moravské, 130: 335–359.Google Scholar
  66. G. Rutkowska (2005). Ksiçga Metryki Koronnej podkanclerzego Andrzeja Oporowskiego z lat 1479–1483 ze spušcizny Antoniego Prochaski. Warszawa: Instytut Historii PAN.Google Scholar
  67. J. Senkowski (1959). Ksiçga skarbowa Janusza II ksiçcia mazowieckiego z lat 1477–1490. Kwartalnik Historii Kultury Materialnej. Zeszyt dodatkowy. Warszawa: Paíístwowe Wydawnictwo Naukowe.Google Scholar
  68. R. Sprandel (1995). ‘Rechnungsbücher’, in Robert Auty (ed.) Lexikon des Mittelalters, Volume VII. München: LexMA-Verlag, pp. 508–510.Google Scholar
  69. M. Suchý (2007). ‘Na ceste’ in partibus Boemie. Svédectví cestovních účtů Jindficha z Derby z roku 1392. Numismatický sborník, 22: 115–140.Google Scholar
  70. J. Šusta (ed.) (1909). Purkrabské účty panství novohradského z let 1390–1391. Praha: Česká akademie císafe Františka Josefa pro vědy slovesnost a umění.Google Scholar
  71. L. Toulmin-Smith (ed.) (1894). Expeditions to Prussia and the Holy Land made by Henry Earl of Derby (afterwards king Henry IV.) in the years 1390–1 and 1392–3 being the accounts by his treasurer during two years. London: Camden Society.Google Scholar
  72. P. Trnka (2010). Složení dvora krále Vladislava Jagellonského v letech 1471–1490. Mediaevalia Historica Bohemica, 13: 111–145.Google Scholar
  73. S. Urbaňczyk (ed.) (1963). Słownik staropolski, Volume IV. Wrocław, Warszawa, Kraków: Polska Akademia Nauk.Google Scholar
  74. K. Urbánková and V. Wihodová (eds.) (2008). Brněnské berní rejstříky z přelomu 14. a 15. století. Prameny déjin moravských, Volume 15. Brno: Matice moravská.Google Scholar
  75. A. Wajs and H. Wajs (eds.) (1997). Rachunki podskarbiego Andrzeja Košcieleckiego z lat 1510–1511. Žródła do dziejów Wawelu, Volume XV. Kraków: Zamek Królewski na Wawelu.Google Scholar
  76. H. Wajs (ed.) (1993). Rachunki królewskie z lat 1393–1395 i 1412. Rachunki podrzcctwa krakowskiego, rachunki stacji nowosqdeckiej. Warszawa: Wydawnictwo DiG.Google Scholar

Copyright information

© Petr Kozák 2016

Authors and Affiliations

  • Petr Kozák

There are no affiliations available

Personalised recommendations