Advertisement

Biologia

, Volume 65, Issue 5, pp 822–831 | Cite as

Formalized classification of the vegetation of Abies alba-dominated forests in the Czech Republic

  • Karel BoublíkEmail author
Section Botany

Abstract

A phytosociological classification of silver fir (Abies alba) forests in the Czech Republic was carried out using the Braun-Blanquet approach. It is based on the formalized and supervised Cocktail classification method. The definitions of associations were created by combinations of sociological species groups using logical operators. Dominance of single species was included in the definitions of associations. All relevés with at least 50% cover of silver fir in tree layer available from the Czech Republic were used for analysis. Three associations within two classes were distinguished. Vaccinio vitis-idaeae-Abietetum albae (Vaccinio-Piceetea, Piceion excelsae) is an oligotrophic, species-poor spruce-pine-fir forest dominated by Vaccinium myrtillus in the herb layer occurring mostly on podzols. Luzulo-Abietetum albae (Querco-Fagetea, Luzulo-Fagion) is an oligo-mesotrophic spruce-fir forest characterized by the dominance of graminoids (Luzula luzuloides, Calamagrostis arundinacea) in the herb layer. It occurs especially on cambisols. Nutrient-demanding species are typical of the stands of herb-rich mesotrophic Galio rotundifolii-Abietetum albae (Querco-Fagetea, Fagion sylvaticae, Galio rotundifolii-Abietenion) that occurs also mostly on cambisols. Soil nutrients and soil reaction (represented by Ellenberg indicator values) were determined as the most important ecological gradients affecting the variation of the vegetation in these communities.

Key words

Cocktail method coniferous forests ecological gradients formalized classification phytosociology silver fir Czech Republic 

Preview

Unable to display preview. Download preview PDF.

Unable to display preview. Download preview PDF.

References

  1. Boublík K. 2005. Vegetace a geobiocenologická klasifikace jedlových lesů v České republice — dosavadní výsledky, pp. 75–82. In: Neuhöferová P. (ed.), Jedle bělokorá — 2005, FLE ČZU v Praze & Správa NP a CHKO Šumava.Google Scholar
  2. Boublík K. 2007. Vegetation of silver fir (Abies alba) forests in the Bohemian Forest and adjacent areas (Czech Republic). Silva Gabreta 13: 95–116.Google Scholar
  3. Boublík K., PetříK P., Sádlo J., Hédl R., Willner W., Černý T. & Kolbek J. 2007. Calcicolous beech forests and related vegetation in the Czech Republic: a comparison of formalized classifications. Preslia 79: 141–161.Google Scholar
  4. Boublík K. & Zeleny D. 2007. Plant communities of silver fir (Abies alba) forests in southeastern Bohemia. Tuexenia 27: 73–90.Google Scholar
  5. Bruelheide H. 2000. A new measure of fidelity and its application to defining species groups. J. Veg. Sci. 11: 167–178.CrossRefGoogle Scholar
  6. Chytrý M. 2000. Formalizované přítupy k fytocenologické klasifikaci vegetace. Preslia 72: 1–29.Google Scholar
  7. Chytrý M. (ed.) 2007. Vegetace České republiky. 1. Travinná a keříčková vegetace. Academia, Praha, 528 pp.Google Scholar
  8. Chytrý M. & Rafajová M. 2003. Czech National Phytosociological Database: basic statistics of the available vegetation-plot data. Preslia 75: 1–15.Google Scholar
  9. Chytrý M., Tichý L., Holt J. & Botta-Dukát Z. 2002. Determination of diagnostic species with statistical fidelity measures. J. Veg. Sci. 13: 79–90.CrossRefGoogle Scholar
  10. Douda J. 2008. Formalized classification of the vegetation of alder carr and floodplain forests in the Czech Republic. Preslia 80: 199–224.Google Scholar
  11. Ellenberg H. 1988. Vegetation ecology of Central Europe. Ed. 4. Cambridge Univ. Press, Cambridge, 731 pp.Google Scholar
  12. Ellenberg H. & Klötzli F. 1972. Waldgesellschaften und Waldstandorte der Schweiz. Mitt. Schweiz. Anst. Forstl. Vers.-Wesen 48: 587–930.Google Scholar
  13. Ellenberg H., Weber H.E., Düll R, Wirth W., Werner W. & Paulissen D. 1992. Zeigerwerte von Pflanzen in Mitteleuropa. Ed. 2. Scripta Geobot. 18: 1–258.Google Scholar
  14. Frey W., Frahm J.-P., Fischer E. & Lobin W. 1995. Die Moosund Farnpflanzen Europas. G. Fischer, Stuttgart, 426 pp.Google Scholar
  15. Grulich V. 2006. Poznámky k vegetaci jedlin v jižních Čechách, pp. 107–118. In: Kučera T. & Navrátilová J. (eds), Biotopy a jejich vegetační interpretace v ČR, Česká botanická společnost, Praha.Google Scholar
  16. Havlová M. 2006. Syntaxonomical revision of Molinion meadows in the Czech Republic. Preslia 78: 87–101.Google Scholar
  17. Hill M.O. & Gauch H.G. 1980. Detrended Correspondence Analysis: an improved ordination technique. Vegetatio 42: 47–58.CrossRefGoogle Scholar
  18. Hrivnák R., Hájek M., Blanár D., Kochjarová J. & Hájková P. 2008. Mire vegetion of the Muránská Planina Mts — formalised classification, ecology, main environmental gradient and influence of geographical position. Biologia 63: 368–377.CrossRefGoogle Scholar
  19. Husová M. 1968. Tannenmischwälder und Schuttwälder im Tal der mittleren Lužnice und oberen Moldau in Südböhmen, Tschechoslowakei. Folia Geobot. Phytotax. 3: 143–182.Google Scholar
  20. Husová M. 1983. Zur Syntaxonomie des Deschampsio flexuosae-Abietetum Husová 1968. Folia Geobot. Phytotax. 18: 225–246.Google Scholar
  21. Husová M. 1998: Syntaxonomické a nomenklatorické poznámky ke společenstvům jedlin České republiky. Preslia 70: 165–178.Google Scholar
  22. ISSS-ISRIC-FAO 1998. World reference base for soil resources. World Soil Res. Rep. 84: 1–92.Google Scholar
  23. Keller W., Wohlgemuth T., Kuhn N., Schütz M. & Wildi O. 1998. Waldgesellschaften der Schweiz auf floristischer Grundlage. Statistisch überarbeitete Fassung der “Waldgesellschaften und Waldstandorte der Schweiz” von Heinz Ellenberg und Frank Klötzli (1972). Mitt. Eidgenöss. Forsch.anst. Wald Schnee Landsch. 73: 91–357.Google Scholar
  24. Knollová I., Chytrý M., Tichý L. & Hájek O. 2005. Stratified resampling of phytosociological databases: some strategies for obtaining more representative data sets for classification studies. J. Veg. Sci. 16: 479–486.CrossRefGoogle Scholar
  25. Kočí M., Chytrý M. & Tichý L. 2003. Formalized reproduction of an expert-based phytosociological classification: A case study of subalpine tall-forb vegetation. J. Veg. Sci. 14: 601–610.CrossRefGoogle Scholar
  26. Kubát K., Hrouda L., Chrtek J. jun., Kaplan Z., Kirschner J. & Štěpánek J. (eds) 2002. Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha, 928 pp.Google Scholar
  27. Kuoch R. 1954. Wälder der Schweizer Alpen im Verbreitungsgebiet der Weisstanne. Mitt. Schweiz. Anst. Forstl. Versuchswesen 30: 133–260.Google Scholar
  28. Málek J. 1979. K otázce vlivu pastvy v pravěku na složenů v podhůřří Šumavy. Preslia 51: 255–270.Google Scholar
  29. Málek J. 1983. Problematika ekologie jedle bělokoré a jejího odumírání. Studie ČSAV 1983/11: 1–112.Google Scholar
  30. Matuszkiewicz J.M. 2002. Zespoły leśne Polski. Wydawnictwo Naukowe PWN, Warszava, 358 pp.Google Scholar
  31. Moravec J., Balátová-Tuláčková E., Blažková D., Hadač E., Hejný S., Husák Š., Jeník J., Kolbek J., Krahulec F., Kropáč Z., Neuhäusl R., Rybníček K., Řehořek V. & Vicherek J. 1995. Rostlinná společenstva České republiky a jejich ohrožení. Ed. 2. Severočes. Přír., App. 1995: 1–206.Google Scholar
  32. Moravec J., Husová M., Chytrý M. & Neuhäuslová Z. 2000. Hygrofilní, mezofilní a xerofilní opadavé lesy. In: Moravec J. (ed.), Přehled vegetace Česk republiky, vol. 2, Academia, Praha.Google Scholar
  33. Mucina L., Grabherr G. & Wallnöfer S. 1993. Die Pflanzengesellschaften Österreichs. Teil III. Wälder und Gebüsche. Gustav Fischer Verlag, Jena/Stuttgart/New York, 353 pp.Google Scholar
  34. Mucina L. & Maglocky Š. (eds) 1985. A list of vegetation units of Slovakia. Doc. Phytosoc. 9: 175–220.Google Scholar
  35. Neuhäuslová Z., Blažková D., Grulich V., Husová M., Chytrý M., Jeník J., Jirásek J., Kolbek J., Kropáč Z., Ložek V., Moravec J., Prach K., Rybníček K., Rybníčková E. & Sádlo J. 1998. Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky. Textová část. Academia, Praha, 341 pp.Google Scholar
  36. Neuhäuslová Z., Moravec J., Chytrý M., Sádlo J., Rybníček K., Kolbek J. & Jirásek J. 1997. Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky 1:500 000. Botanický ústav AV ČR, Průhonice.Google Scholar
  37. Němeček J., Macků J., Vokoun J., Vavříček D. & Novák P. 2001 Taxonomický klasifikační systém půd české republiky. ČZU, Praha, 78 pp.Google Scholar
  38. Oberdorfer E. (ed.) 1992. Süddeutsche Pflanzengesellschaften. Teil IV. Wälder und Gebüsche. Gustav Fischer Verlag, Jena/Stuttgart/New York, 282 pp.Google Scholar
  39. Pott R. 1995. Die Pflanzengesellschaften Deutschlands. Ed. 2. Eugen Ulmer, Stuttgart, 622 pp.Google Scholar
  40. Roleček J. 2007. Formalized classification of thermophilous oak forests in the Czech Republic: what brings the Cocktail method? Preslia 79: 1–21.Google Scholar
  41. Rybníček K. & Rybníčková E. 1978. Palynological and historical evidence of virgin coniferous forests at middle altitudes in Czechoslovakia. Vegetatio 36: 95–103.CrossRefGoogle Scholar
  42. Řezníčková M. 2007. Variability of the Molinion meadows in Slovakia. Biologia 62: 675–683.CrossRefGoogle Scholar
  43. Skalicky V. 1988. Regionálně fytogeografické členění, pp. 103–121 In: Hejny S. & Slavík B. (eds), Květena České socialistické republiky 1, Academia, Praha.Google Scholar
  44. Šilc U. & Čarni A. 2007. Formalized classification of the weed vegetation of arable land in Slovenia. Preslia 79: 283–302.Google Scholar
  45. Šindelář J. 1995. Orientační představa o původní druhové skladbě lesů na území České republiky a její význam z hlediska možných úprav. In: Jančařík V. & Šindelář J. (eds), Vývoj druhové a odrůdové skladby lesů v Šeské republice, Lesnický průvodce, 1995(3): 12–17.Google Scholar
  46. Šomšák L. 1986. Fir forests of northwestern Slovakia. Biol. Práce 32(4): 1–146.Google Scholar
  47. Šomšák L. 1992. Lipovo-jedľové sutinové lesy v povodí Hnilca. Biológia 47: 323–329.Google Scholar
  48. ter Braak C.J.F. & Šmilauer P. 2002. CANOCO reference manual and CanoDraw for Windows user’s guide. Software for Canonical Community Ordination (version 4.5). Biometris, Wageningen & České Budějovice, 500 pp.Google Scholar
  49. Tichý L. 2002. Juice, software for vegetation classification. J. Veg. Sci. 13: 451–453.CrossRefGoogle Scholar
  50. Tichý L. 2005. New similarity indices for the assignment of relevés to vegetation units of an existing phytosociological classification. Pl. Ecol. 179: 67–72.CrossRefGoogle Scholar
  51. Tichý L. & Chytrý M. 2006. Statistical determination of diagnostic species for site groups of unequal size. J. Veg. Sci. 17: 809–818.Google Scholar
  52. Walentowski H. 1998. Die Weisstannen-Waldgesellschaften Bayerns — eine vegetationskundliche Studie mit europäischem Bezug, mit waldbaulichen Anmerkungen und naturschutzfachlicher Bewertung. Diss. Bot. 291: 1–473.Google Scholar
  53. Walentowski H., Ewald J., Fischer A., Kölling C. & Türk W. 2006. Handbuch der natürlichen Waldgesellschaften Bayerns. Ein auf geobotanischer Grundlager entwickelter Leitfaden für die Praxis in Forstwirtschaft und Naturschutz. Ed. 2. Geobotanica Verlag, Freising, 441 pp.Google Scholar
  54. Walentowski H., Fischer M. & Seitz R. 2005. Fir-dominated forests in Bavaria, Germany. Waldoekologie online 2: 68–89.Google Scholar
  55. Westhoff V. & van der Maarel E. 1973. The Braun-Blanquet approach, pp. 619–726. In: Whittaker R. H. (ed.), Ordination and classification of communities, Handbook of vegetation science 5, Junk, The Hague.Google Scholar
  56. Willner W. & Grabherr G. (eds) 2007. Die Wälder und Gebüsche Österreichs. 1. Textband. Elsevier Verlag, München, 302 pp.Google Scholar
  57. Wraber M. 1959. Gozdna združba jelke in okroglolistne lakote v Sloveniji (Galieto rotundifolii-Abietetum Wraber 1955). Pos. Izd. Prir. Druš. 1: 3–20.Google Scholar
  58. Zukrigl K. 1973. Montane und subalpine Waldgesellschaften am Alpenostrand. Mitt. Forstl. Bundes-Versuchsanst. 101: 1–387.Google Scholar

Copyright information

© © Versita Warsaw and Springer-Verlag Wien 2010

Authors and Affiliations

  1. 1.Faculty of Environmental SciencesCzech University of Life Sciences PraguePraha 6 — SuchdolCzech Republic

Personalised recommendations