Abstrakt
Die Arbeit behandelt die Chorologie, Ökologie und phytozönologische Zugehörigkeit der ArtLactuca perennis L. in der ČSSR. In der Arbeit wird die Genese des Areals dieser Art besprochen und die Bedeutung der Migrationsströmung innerhalb des karpatischen Bogens hervorgehoben. Der Verfasser weist auf einen entwicklungsmässigen Zusammenhang mit der westmediterranen ArtLactuca tenerrima Pourr. hin. Die Verbreitung in der Tschechoslowakei ist ausführlich angegeben, weiter werden ökologische Faktoren analysiert und einige Arten mit ähnlichen Hauptzügen des Areals angeführt.
Literatur
Altehage C. (1937): Die Steppenheidehänge bei Rothenberg—Könnern im unteren Saaletal.—Abh. u. Ber. Mus. f. Naturkunde und Vorgeschichte Magdeburg, Magdeburg, 6:233–262.
Atlas podnebí Československé republiky.—Praha 1958.
Babcock E. B., Stebbins G. L. et Jenkins J. A. (1937): Chromosomes and phylogeny in some genera of theCrepidinae.—Cytologia, Tokyo, Fujii Jub. Vol.: 188–210.
Bonnier G. (?): Flore compl. illustr. France,Suisse et Belgique. VI.—Neuchatel, Paris, Bruxelles.
Braun—Blaquet J. etRübel E. (1935): Flora v. Graubünden.—Bern u. Berlin.
CHrtek J. (1961): Bemerkungen zur Flora der Umgebung von Šahy und Krupina.—Acta Univ. Carol., Biologica Praha, 1961-I:3–39.
Colmeiro D. M. (1887): Enumeracion y revision de las plantas de la peninsula Hispanolusitana é islas Baleares. III.—Madrid.
Csapody I. et al. (1963): Die ökologischen Artengruppen der Wälder Ungarns.—Acta agronom., Budapest, 12:209–232.
Černoch F. (1956):Carduus Weizensis Hayek, nový míšenec pro ČSR.—Preslia, Praha, 28:82–84.
Darlington C. D. etWylie A. P. (1955): Chromosome atlas of Flowering Plants.—London.
Domin K. (1923): Fatranský Kriváň. Příspěvek k seznání vegetačních poměrů Malé Fatry.—Věda přír., Praha, 4:10–12, 33–39, 91–93.
Domin K. (1928): The plant Associations of the Valley of Radotín.—Preslia, Praha, 7:3–68.
Dostál J. (1933): Geobotanický přehled vegetace Slovenského Krasu. (Předběžná studie.)—Věstn. král. čes. společ. nauk., tř. mat.-přírod., Praha, 1933/4: 1–44.
Dostál J. (1958): Klíč k úplné květeně ČSR.—Praha.
Dostál J. (1960): The phytogeographical regional distribution of the Czechoslovak flora.—Sborn. českoslov. společn. zeměpisné, Praha, 65:193–202.
Durdík M. (1965): Kalcifilní stepní louky středních Čech.—Dissert.—Arb., depon. in Bibl. d. Lehrstuhl f. Bot., Naturwiss. Fak., Karls—Univ., Praha.
Dušek O. (1949): Nástin květeny dolního Povltaví.—Dissert.—Arb., depon. in Bibl. d. Lehrstuhl f. Bot., Naturwiss. Fak., Karls—Univ., Praha.
Flint R. F. (1963): Ledniki i paleogeografija pleistocena.—Moskva.
Futák J. (1948): Botanické zaujímavosti z okolia Hajnáčky.—Prírod. sborn. Bratislava, 3:222–230.
Futák J. etDomin K. (1960): Bibliografia k flóre ČSR.—Bratislava.
Hadač J. (1965): Květena překladiště na nádraží v Pardubicích.—Preslia, Praha, 37: 331–333.
Hajdúk J. (1963): Florografické pomery uzemia Galmusu.—Biol. práce SAV, Bratislava, 9/10.
Hamburger W. (1837): Medicinische Topographie und Geschichte der Excell. gräfl. Clam-Gallas'schen Herrschaft Lämberg und der benachbarten Stadt Gabel.—Prag.
Hegi G. (1929): Illustr. Flora v. Mittel-Europa. VI/2.—Wien.
Hilitzer A. etZlatník A. (1928): Résultats des observations microclimatiques dans les associations du terrain calcaire de la vallée Radotínské údolí prěs de Prague.—Preslia, Praha 7:69–93.
Hendrych R. (1950): Fytogeografická studie květeny Muráňské vysočiny.—Dissert.—Arb., depon. in Bibl. d. Lehrstuhl f. Bot., Naturwiss. Fak., Karls—Univ., Praha.
Hendrych R. (1957): Nástin květenných poměrů okolí Jelšavy.—Universitas Carolina, Biologica, Praha, 3/1:31–65.
Hendrych R. (1959): Florografický materiál z okolí Rimavské Soboty.—Preslia, Praha, 31:187–207.
Hendrych R. (1963): Ad floram dicionis oppidi Šafárikovo in Slovacia materies critica.—Biol. práce SAV, Bratislava, 96.
Hendrych R. etCHrtek J. (1964): Ad districtum oppidi Modrý Kameň in Slovacia additamenta florographica.—Acta univ. Carol., Biologica, Praha, 1964/1:1–59.
Hermann F. (1956): Flora v. Nord- und Mitteleuropa.—Stuttgart.
Holub J. (1957): Příspěvek ke květeně Slovenského Krasu III.—Preslia, Praha, 29:206–219.
Holub J. etMoravec J. (1965): Floristische Materiale aus dem Hügellande Filakovská hornatina (Südslowakei).—Biol. práce SAV, Bratislava 11/6.
Holubičková B. etKropáčová A. (1958): Vegetační poměry okresu Štúrovo.—Bratislava.
Jahandiez E. etMaire R. (1934): Cataloque des Plantes du Maroc.—Alger.
Jurko A. (1951): Vegetácia Stredného Pohornádia.—Bratislava.
Jurko A. (1958): Dalšie lokality zlatej brady (Chrysopogon gryllus Trin.) na južnom Slovensku. Acta Fac. rerum natur. Univ. Comen., Bot., Bratislava, 2,7–9:315–322.
Kilián Z. etKrkavec F. (1963): Několik dalších rostlin z rudišt' na Ostravsku.— Zprávy Slezského ústavu ČSAV v Opavé, přírod. vědy, Opava, 126-B:7–10.
Kirpičnikov M. E. (1964):Lactuca L.—in Fl. SSSR, Moskva—Leningrad, 29:274–317.
Klika J. (1933): Studien über die xerotherme Vegetation Mitteleuropas II.—Xerotherme Gesellschaften in Böhmen.—Beih. bot. Cbl., Dresden, 50 B: 707–773.
Klika J. (1936): Studien über die xerotherme Vegetation Mitteleuropas IV.—Erläuterung zur vegetationskundlichen Karte des Lovoš (Lobosch).—Beih. bot. Cbl., Dresden, 54 B:489–514.
Klika J. (1938): Xerotherme Pflanzengesellschaften der Kováčover Hügel in der Südslowakei.—Beih. bot. Cbl., Dresden, 58 B:435–465.
Klika J. (1951): Xerothermní travinná společenstva v Českém Středohoří.—Rozpr. 2. tř-Čes. Akad, Praha, 60/25 (1950):1–47.
Klika J. (1955): Nauka o rostlinných společenstvech. (Fytocenologie).—Praha.
Krippel E. (1954): Rozšírenie zlatej brady (Chrysopogon gryllus Trin.) na Slovensku.—Biológia, Bratislava, 9:248–262.
Krippelová T. etŠpániková A. (1963): Nové lokality niektorých zriedkavejšie sa vyskytujúcich rastlín na Slovensku.—Biológia, Bratislava, 18:525–527.
Kršková Z. etSlavík B. (1958): Předběžná studie o vegetačních poměrech zátopové oblasti “Orlík”.—Ochr. přír., Praha, 13:207–213.
Kubitz H. (1962): Zur Ökologie von Pflanzengesellschaften trockenwarmen Standorte in Ost- und Mittelsachsen. l. Mitteilung: Die wärmeliebenden Eichenmischwälder.—Ber. d. Arbeitsgemeinschaft sächs. Bot. Dresden, N. F. 4:27–62.
Ledebour C. F. (1845–46): Flora Rossica II/2.—Stuttgart.
Lehmann E. (1895): Flora v. Polnisch-Livland.—Jurjew (Dorpat).
Löve Á. etLöve D. (1961): Chromosome numbers of Central and Northwest European plant species.—Lund.
Májovský J. (1954): Geobotanické poměry Kapušianskych kopcov (okres Prešov).—Biológia, Bratislava, 9:144–165.
Májovský J. etJurko A. (1956): AsociáciaFestuca pseudodalmatica—Inula oculus-christi na na južnom Slovensku.—Biológia, Bratislava, 11:129–145.
Margittai A. (1933): Ladmóc és környékének flórája.—Bot. Közl., Budapest, 30:47–57.
Martinovský J. (1958): Nové lokality chráněných a jiných význačných rostlin v Čechách.— Ochr. přír., Praha 13:238–240.
Massart J. (1910): Esquisse de la Géographie Botanique de la Belgique.—Bruxelles.
Mayer E. (1952): Seznam praprotnic in Cvetnic Slovenskega ozemlja.—Ljubljana.
Meusel M. (1943): Vergleichende Arealkunde.—Berlin.
Michajlovskaja V. A. (1959):Lactuca L.—in Fl. BSSR, Minsk, 5:190–192.
Michal E. (1956): Návrh na ochranu povltavské kotliny mezi Prahou a Slapy.—Ochr. přír., Praha, 11: 137–141.
Neuhäusl R. etNeuhäuslová—Novotná Z. (1964): Vegetationsverhältnisse am Südrand des Schemnitzer Gebirges.—Biol. práce SAV, Bratislava, 10/4: 1–77.
Neuhäuslová—Novotná Z etNeuhäusl R. (1966?): Fytocenologické poznámky ke kvêtenê okolí Levic.—Preslia (ms.), Praha.
Nevole J. (1931): Die Pflanzengesellschaften der Kalkberge bei Smolenice und Jablonice der Kleinen Karpathen.—Acta soc. sc. Nat. Morav., Brno, 6/5: 1–124.
Novák F. A. (1922): Fytogcografická studie Podřipska.—Čas. Mus. král. Ĉes., odd. přírod., Praha, 96: 97–109.
Novák F. A. (1954): Přchled československé květeny z hlediska ochrany přírody a krajiny.—in Veselý J. et al.: Ochrana ĉeskoslov. přírody a krajiny, Praha, 2: 193–409.
Nyárády E. I. et al. (1965): Flora Republicii Populare Romine.—Bucuresti.
Oberdorfer E. (1957): Süddeutsche Pflanzengesellschaften.—Pflanzensoziologie, Jena, 10.
Ondráková A. (1950): Xerothermní vegetace Dolního Povltaví.—Dissert.—Arb., depon. in Bibl. d. Lehrstuhl f. Bot., Naturwiss. Fak., Karls—Univ. Praha.
Pax F. (1919): Pflanzengeographie von Rumänien.—Halle.
Penck. A. (1905): Das Klima Europas während der Eiszeit.—Naturwissenschaftliche Wochenschrift, Jena, B.4 (20), H. 38.
Podpêra J. (1906): Vývoj a zeměpisné rozšíření kvêteny v zemích českých.—Mor. Ostrava.
Podpêra J. (1938): Poznámky ku geobotanickému významu kvéteny na středním Pojizeří.—Pamětní spis: 250 let gymnasia v Mladé, Boleslavi (1688–1938), Ml. Boleslav, 99–123.
Pólya L. (1949): Chromosome numbers of some Hungarian plants.—Acta Geobot. Hung., Debrecen, 6: 125–137.
Popov M. G. (1949): Očerkrastitělnosti i flory Karpat.—Matěr. k pozn. fauny i flory SSSR, 5, Moskva.
Preis K. (1939): DieFestuca vallesiaca-Erysimum crepidifolium—Assoziation auf Basalt, Glimmerschiefer und Granitgneis.—Vegetationsstudien im Böhmischen Mittelgebirge II.— Beih. bot. Cbl., Dresden 59 B: 478–530.
Ptačovský K. (1959): Poznámky ke květeně bratislavského okolí.—Biol. práce SAV, Bratislava, 5/2.
Rohlena J. (1922): Příspěvky k floristickému, výzkumu Čech..—Čas. Mus. král. čes., old. přírod., Praha, 96:54–66.
Rothmaler W. (1963): Exkursionsflora von Deutschland. (Kritischer Ergänzungsband Gefässpflanzen.)—Berlin.
Rouy G. (1905): Flore de France. 9.—Paris.
Řeháková Z. (1952): Fytogeografický nástin květeny Doupovskýchhor.,—Dissert.,— Arb., depon. in Bibl. d. Lehrstuhf. f. Bot., Naturwiss. Fak, Karls—Univ., Praha.
Scamoni A. (1963): Einführung in die praktische Vegetationskunde.—Jena.
Sillinger P. (1933 a): Monografická studie o vegetaci Nízkých Tater.—Praha, Knih. Sboru pro výzkum Slovenska a Podkarpat. Rusi při Slovanském ústavu v Praze, 6.
Sillinger P. (1933 b): Stanoviště kosatceIris aphylla L. v Čechách..—Věda přír., Praha, 14:306, 307.
Soják, J. (1961): Bemerkungen zu einigen Compositen.—Novit. bot. Horti bot. Univ. Carol. Prag, Praha, 33–37.
Soó R. (1959): Systematische Übersicht der pannonischen Pflanzengesellschaften II..—Acta bot. Ac. sci. Hung., Budapest 5: 473–500.
Soó R. etJávorka S. (1951): A magyar növényvilág kézikönyve—Budapest.
Součková M. (1951): Příspěvek k poznání rzí a snětí v Československu.—Čas. Mor. mus. v Brně, Brno., 36:93.
Stankov S. S. etTalijev V I (1957): Opredělitěl vyššich rastěnij jevropejskoj časti SSSR.—Moskva.
Stebbins G. L (1937 a): Critical notes onLactuca and related genera.—Journ. of Bot., London, 75: 12–18.
Stebbins G. L (1937 b): The scandent species ofPrenanthes andLactuca in Africa.—Bull. Jard. Bot. Bruxelles 14:333–352.
Stöcker G (1962): Verbreitung einiger Leitpflanzen im Gebiet der Bode zwischen Thale und Altenbrak (Unterharz).—Archiv für Naturschutz, Berlin, 2/2: 156–180.
Stur D. (1859): Der Rozsutec bei Terchowa östlich von Sillein im Trenchiner Comitat..—Oest. bot., Z., Wien. 9:16–25.
Suza J. (1934): Lišejníky Kováčovských kopeů u Parkáně, jižní Slovensko.—Publ. přírod. fak. K. U., Praha, 128:1–27.
Suza J. (1949): Lišejníky Slovenského Rudohoří.—Pr. Mor.-slez. akad. věd přír., Brno, 21/6:1–20.
Svěrák T. (1917): Soupis rostlin cévnatých z okolí Opavy.—Program c.k. stát. gymn. s čes. řečí vyuč., Opava, 34: 1–34.
Šimr J. (1931): Květena Březiny a okolí. (Nástin rostlino-geografický.).—Čas. Nár mus., odd. přírod., Praha, 105:52–73, 98–140.
Šmarda J. (1961): Vegetační poměry Spišské kotliny.—Bratislava.
Šmarda J. etDvořák J. (1958): Nová lokalita ostřice tlapovité (Carex pediformis C. A. M.) na Slovensku.—Biológia, Bratislava, 13: 916–918.
Thompson R. C., Whitaker T. W. etKosar W. F. (1941): Interspecific genetic relationships inLactuca—Journ., Agr. Res. Washington, 63:91–107.
Tříska J. (1953): Státní přírodní reservace “Kuzov”.—Ochr. přír., Praha, 8:61.
Tříska J. (1956): Příspěvek k výzkumu státní přírodní reservace “Hradiště”.—Ochr. přír., Praha, 11:170–174.
Tutin T. G. et al. (1964): Flora Europaea vol. 1.—Cambridge.
Visjulina O. D., red. (1965): Flora URSR.—Kijev.
Vollmann F. (1914): Flora von Bayern.—Stuttgart.
Whitaker T. W. etJagger I. C. (1939): Cytogenetic observations inLactuca.—Jour. Agr. Res., Washington, 58:297–306.
Zólyomi B. (1939): Felsenvegetationsstudien in Siebenbürgen und im Banat..—Ann. Mus. Nat. Hung., Budapest, 32:63–145.
Author information
Authors and Affiliations
Rights and permissions
About this article
Cite this article
Slavík, B. Pflanzengeographische Studie über die ArtLactuca perennis L.. Folia geobot. phytotax. 1, 26–69 (1966). https://doi.org/10.1007/BF02852049
Received:
Issue Date:
DOI: https://doi.org/10.1007/BF02852049