Skip to main content
SpringerLink
Log in

Vegetationsverhältnisse des hydrographischen Gebietes der Moore am Teich Velké Dářsko (Böhmisch-Mährische Höhe)

  • Published:
Folia Geobotanica et Phytotaxonomica Aims and scope Submit manuscript

Abstract

Einer Übersicht der Naturverhältnisse folgt eine kurzgefasste Charakteristik der Vegetation nach der floristisch-soziologischen Methode (Braun-Blanquet-Schule). Die folgenden Einheiten wurden analysiert: Gesellschaften desPotamion eurosibiricum, Scirpo-Phragmitetum, Caricetum rostratae, Caricetum gracilis, Caricetum fuscae, Caricetum dioicae, Carici-Festucetum rubrae ass. nova prov.,Trifolio-Festucetum rubrae, Nardo-Festucetum capillatae, Nardo-Juncetum squarrosi und andereNardetalia-Weiden,Calluno-Antennarietum und andereCalluno-Ulicetea-Gesellschaften,Sphagnetum magellanici, Pino rotundatae-Sphagnetum, Vaccinio uliginosi-Pinetum, Calamagrosti villosae-Piceetum, weiter ein montaner Kiefern-Birkenbruch, sekundäre Verlandungsstadien, Fichtenforste auf Lagen von Heidelbeer-Buchenwäldern (Luzulo-Fagion), Fichtenforste auf Lagen von krautreichen Buchen- und Ahornwäldern (Eu-Fagion undAcerion pseudoplatani), Fichtenforste auf Lagen azidophiler montaner Buchenwälder (Verticillato-Fagetum), Ackerunkrautgesellschaften der Pläner- und der Silikatböden. Alle Assoziationen (ausgenommen der fragmentarisch entwickelten) sind durch Aufnahmetabellen belegt. Die Verbreitung der angeführten Gesellschaften ist auf der Karte der realen Vegetation dargestellt.

This is a preview of subscription content, log in via an institution to check access.

Access this article

Log in via an institution

Price excludes VAT (USA)
Tax calculation will be finalised during checkout.

Instant access to the full article PDF.

Institutional subscriptions

Literatur

  • (Anonymus) Komise pro fytogeografické členění ČSR při hlavní red. radě Flóry ČSR (1959): Regionální členění Československa pro potřeby Flóry ČSR. (Regionale Gliederung der Tschechoslowakei für den Gebrauch der Flora ČSR.)—Ed. Čs. Bot. Společ., Praha.

  • Almquist, E. (1929): Upplands vegetation och flora.—Acta Phytogeogr. Suec., Uppsala, 1: 1–622.

    Google Scholar 

  • Braun-Blanquet, J. (1915): Les Cévennes méridionales. (Massiv de l’Aigoual.)—Arch. Sci. Phys. Natur. Genève, 46.

  • Braun-Blanquet, J. (1926): Le «climax complex» des landes alpines (Genisteto-Vaccinion Du Cantal).—In:Braun-Blanquet, J. et al.: Études phytosociologiques en Auvergne, Arvernia, Clermont-Ferrand, 2: 29–49.

  • Braun-Blanquet, J. (1951): Pflanzensoziologie—Wien.

  • Braun-Blanquet, J. (1964): Pflanzensoziologie—Wien et New York.

  • Braun-Blanquet, J., Sissingh, G. etVlieger, J. (1939): Prodromus der Pflanzengesellschaften. 6. Klasse derVaccinio-Piceetea.—Montpellier.

  • Büker, R. (1942): Beiträge zur Vegetationskunde des Südwestfälischen Berglandes.—Beih. Bot. Centralbl., Dresden, 61 B: 452–558.

    Google Scholar 

  • Čelakovský, L. (1868–1883): Prodromus květeny české, obsahující popisy a posud známé rozšíření cévnatých rostlin v království českém samorostlých a vůbec pěstovaných.—Arch. Přírod. Výzk. Čech. Praha.

  • Domin, K. (1923a). Štírův důl u Krucemburka.—Věda Přírod., Praha, 4: 250–253.

    Google Scholar 

  • Domin, K. (1923b): Nový druh kuklíku pro českou květenu.—Věda Přírod., Praha, 4: 237–238.

    Google Scholar 

  • Domin, K. (1923c): Problémy a methody rostlinné sociologie a jejich použití pro výzkum lučních a pastvinných porostů republiky československé.—Publ. Minist. Zeměd., Praha, (1923)/39: 1–375.

    Google Scholar 

  • Domin, K. (1924): Floristický příspěvek ku květeně Českomoravské vysočiny.,—Sborn. Přírod. Klubu Praha, (1923–24): 15–21.

  • Duvigneaud, P. (1944): Aperçu phytogéographique et phytosociologique des tourbières de l’Ardennes Luxembourgeois.—Bull. Soc. Bot. Belgique, Bruxelles, 76: 5–10.

    Google Scholar 

  • Duvigneaud, P. (1949): Classification phytosociologique des tourbières de l’Europe.—Bull. Soc. Roy. Bot., Bruxelles, 81: 58–129.

    Google Scholar 

  • Ferda, J. (1962): Komplexní výzkum dářských rašeliništ z hlediska jejich hydrologické a klimatické funkce. (Komplexe Erforschung der Moore von Dářko vom Gesichtspunkt ihrer hydrologischen und klimatischen Funktion.)—Ms., (Závěr. Zpráva VÚM Praha).

  • Ferda, J. (1965): Dářská rašeliniště a jejich hydrologická funkce. (Die Torflager von Dářko und ihre hydrologische, Funktion.)—Věd. Práce Výzk. Úst. Melior. Praha, 7: 199–225.

    Google Scholar 

  • Formánek, E. (1885): Nástin botanický z českomoravského pohoří.—Vesmír, Praha, 14: 255–256.

    Google Scholar 

  • Gregor, J. (1955a): Větší příspěvek ke květeně Ždárských vrchů (Fytogeografická studie k floře ČSR).—Ms., (Dipl. Práce Karlovy Univ., Praha).

  • Gregor, J. (1955b): Rostlinná společenstva dářských rašeliništ. (Pflanzengesellschaften der Moore am Dářko.)—Ms., (Dipl. Práce Karlovy Univ., Praha).

  • Gregor, J. (1957): Příspěvek ke květeně Ždárských vrchů.—Preslia, Praha, 29: 330–331.

    Google Scholar 

  • Hanáček, C. (1899): Zur Flora von Mähren.—Verh. Naturforsch. Ver. Brünn, 37: 112–114.

    Google Scholar 

  • Hansgirg, A. (1882): Ein Beitrag zur Flora des Böhmisch-mährischen Grenzgebietes.—Oesterr. Bot. Zeitschr., Wien, 32: 14–18.

    Article  Google Scholar 

  • Hartmann, F. K. (1953): Waldgesellschaften der deutschen Mittelgebirge und des Hügellandes.— Akad. Raumforsch. Landespl., Hannover.

    Google Scholar 

  • Havelka, P. (1896): Květena okolí Nového Města.—Nové Město.

  • Holub, O. (1926): Houby v okolí města Ždáru na Moravě.—Čas. Čs. Houbařů, Praha, 6: 75–77 et 119–121.

    Google Scholar 

  • Holubičková, B. (1960): Studie o vegetaci blat II. Rašeliniště u Velkého Dářka. (Studie über die Vegetation der Moore II. Moore am Velké Dářko.)—Sborn. Vys. Šk. Zeměd., Praha, (1960): 151–280.

  • Hueck, K. (1925): Vegetationsstudien auf Brandenburgischen Hochmooren.—Beitr. Naturdenkmalpfl., Neudamm—Berlin, 10: 309–408.

    Google Scholar 

  • Janota, A. etPurkyně, C. (1926): Rašeliniště u rybníka Velké Dářko. (Das Moor am Teich Velké Dářko.)—Čas. Národ. Mus., Sect. Natur., Praha, 100: 160–166.

    Google Scholar 

  • Jensen, V. (1961): Die Vegetation des Sonnenberger Moores im Oberharz und ihre ökologischen Bedingungen.—Naturschutz u. Landschaftspfl. Niedersachsen, Hannover, 1.

  • Jonas, F. (1932): Der Hammrich. Die Vegetationseinheiten eines Flachmoores an der Unterems.— Feddes Repert. Spec. Nov. Regni Veget., Beih., Berlin 71 A: 35–99.

    Google Scholar 

  • Kästner, M. etFlössner, W. (1933): Die Fflanzengesellschaften der erzgebirgischen Moore.— In:Kästner, M., Flössner, W., etUhlig, J.: Die Pflanzengesellschaften des westsächsischen Berg-und Hügellandes. II.—Veröff. Landesver. Sächs. Heimatschutz z. Erforsch. Pflanzenges. d. Freistaats Sachsen u. d. angrenzenden Naturgeb., Dresden.

  • Klečka, A. (1930): Studie o smilkových porostech na pastvinách šumavských. (Étude relative aux peuplements du nard des près dans les pâturages de la Šumava).—Sborn. Čs. Akad. Zeměd., Praha, 5: 101–138.

    Google Scholar 

  • Kleist, C. (1929): Recherches phytosociologiques sur les tourbières de la région des dunes de la rive droite de la Vistale aux environs de Varsovie.—Bull. Acad. Polon. Sci. Lettres, Cl. Math.-Natur., Ser. B. Warszawa: 41–104.

  • Klika, J. (1934a): O rostlinných společenstvech stankovanských travertinů a jejich sukcesi (Die Pflanzengesellschaften auf Travertinen bei Stankovany und deren Sukzession.)—Rozpravy Čes. Akad. Věd Um., Cl. Math.-Natur., Praha, 44 (1933)/8: 1–11.

    Google Scholar 

  • Klika, J. (1934b): Borstgraswiesen in den Westkarpathen.—Věstn. Král. Čes. Společ. Nauk, Cl. 2, Praha, (1934)/15: 1–31.

  • Klika, J. (1943): O vítodu mateřídouškovém a jeho výskytu u nás.—Příroda, Brno, 35: 183 bis 186.

    Google Scholar 

  • Klika, J. (1955): Nauka o rostlinných společenstvech. (Pflanzensoziologie.)—Praha.

  • Klika, J. etŠmarda, J. (1940): Horská lesní reservace na Žákově hoře u Ždáru v Českomoravské vysočině.—Krása Naš. Domova, Praha, 32: 1–8.

    Google Scholar 

  • Klika, J. etŠmarda, J. (1943): Návrh na zřízení reservace.—Krása Naš. Domova, Praha, 35: 143–144.

    Google Scholar 

  • Klika, J. etŠmarda, J. (1944): Rostlinně-sociologický příspěvek k poznání rašeliništ′ a luk na Ždársku a Novoměstsku.—Věstn. Král. Čes. Společ. Nauk, Cl. Math.-Natur., Praha (1944)/7: 1–60 (Separ. pag.).

  • Koch, W. (1926): Die Vegetationseinheiten der Linthebene unter Berücksichtigung der Verhältnisse in der Nordostschweiz.—Jahr. St. Gall. Naturwiss. Ges., St. Gallen, 61/2:1–144

    Google Scholar 

  • Koch, W. (1928): Die höhere Vegetation der subalpinen Seen und Moorgebiete des Val Piora (St. Gotthard-Massiv).—Zeitschr. Hydrol., Aarau, 4/3–4: 131–175.

    Article  Google Scholar 

  • Kovář, F. (1901): Příspěvek ku květeně okolí ždárského.—Věstn. Klubu Přírod., Prostějov, 3 (1900): 147–151.

    Google Scholar 

  • Kovář, F. (1904): Příspěvek ku květeně lišejníků a jevnosnubných rostlin v krajině Ždárské.—Věstn. Klubu Přírod., Prostějov, 6 (1903): 55–62.

    Google Scholar 

  • Kovář, F. (1906): Příspěvek ku květeně lišejníků krajiny Ždárské na Moravě.— Věstn. Klubu Přírod., Prostějov, 8 (1905): 55–68.

    Google Scholar 

  • Kovář, F. (1907): Příspěvek ku květeně lišejníků moravských.—Věstn. Klubu Přírod., Prostějov, 9 (1906): 37–48.

    Google Scholar 

  • Kovář, F. (1908): Druhý příspěvek ku květeně lišejníků moravských.—Věstn. Klubu Přírod., Prostějov, 10 (1907): 19–23.

    Google Scholar 

  • Kovář, F. (1909a): Třetí příspěvek ku květeně lišejníků moravských.—Věstn. Klubu Přírod., Prostějov, 10 (1908): 55–94.

    Google Scholar 

  • Kovář, F. (1909b): Vegetační poměry v krajině Ždárské. (Vegetationsverhältnisse in der Gegend von Ždár.)—Ždár.

  • Lebrun, J., Noirfalise, A., Heinemann, P. etVanden Berghen, C. (1949): Les associations végétales de Belgique.—Bull. Soc. Bot. Belg., Bruxelles, 82: 105–207.

    Google Scholar 

  • Malato-Beliz, J., Tüxen, J. etTüxen, R. (1960): Zur Systematik der Unkrautgesellschaften der west- und mitteleuropäischen Wintergetreide-Felder.—Mitt. Florist.-Soziol. Arbeitsgem., Stolzenau/Weser, 8: 145–147.

    Google Scholar 

  • Malcuit, G. (1929): Contributions à l’étude phytosociologique des Vosges méridionales saonaises. (Les associations végétales de la vallé de la Lanterne.)—Arch. Bot. Caen, 2/6: 1–207.

    Google Scholar 

  • Málek, J. (1961): K otázce původního areálu smrku v českých zemích. (Zur Frage des ursprünglichen Fichtenareals in den böhmischen Ländern).—Sborn. Čs. Akad. Zeměd. Věd, Lesnictví, Praha, 7 (34)/1: 35–54.

    Google Scholar 

  • Marschall, F. (1947): Die Goldhaferwiese (Trisetetum flavescentis) der Schweiz.—Beitr. Geobot. Landesaufn. Schweiz, Bern, 26.

  • Matuszkiewicz, W. (1962): Zur Systematik der natürlichen Kiefernwälder des Mittel- und osteuropäischen Flachlandes.—Mitt. Florist.-Soziol. Arbeitsgem. Ser. N., Stolzenau/Weser, 9: 145–186.

    Google Scholar 

  • Mikyška, R. (1932): O smilkových pastvinách ve Štiavnickém středohoří. (Über die Nardeta-Weiden im Schemnitzer Mittelgebirge.)—Sborn. Čs. Akad. Zeměd., Praha, 7 A: 189–216.

    Google Scholar 

  • Neuhäusl, R. (1959): Die Pflanzengesellschaften des südöstlichen Teiles des Wittingauer Beckens.—Preslia, Praha, 31: 115–147.

    Google Scholar 

  • Neuhäusl, R. (1966): Beitrag zur morphologischen Gliederung der Teichbecken vom biologischen Gesichtspunkt.—Limnologica, Berlin, 4/1: 45–52.

    Google Scholar 

  • Neuhäusl, R. (1969a): Bodenverhältnisse der mitteleuropäischen montanen Hochmoore.— Referat am Internat. Symposion «Vegetation und Substrat», Rinteln. Ber. ü. d. Internat. Sympos. Rinteln, Den Haag, [im Druck].

  • Neuhäusl, R. (1969b): Systematisch-soziologische Stellung der baumreichen Hochmoorgesellschaften Europas.—Vegetatio, Den Haag, 18/1–6: 104–121.

    Google Scholar 

  • Neuhäusl, R. (Ms.): Hochmoore am Teiche Velké Dářsko (Böhmisch-Mährische Höhe).— Ms., (Vegetace ČSSR A, Praha, im Druck).

  • Nordhagen, R. (1922): Vegetationsstudien auf der Insel Utsire im westlichen Norwegen.— Bergens Mus. Årbok, Ser. Natur., Bergen, (1920–21)/1.

  • Nordhagen, R. (1928): Die Vegetation und Flora des Sylenegebietes. I.—Skr. Norske Videns. kaps.-Akad. Oslo, Cl. Math.-Natur., 1/1.

  • Oberdorfer, E. (1949): Pflanzensoziologiesche Exkursionsflora für Südwestdeutschland und die angrenzenden Gebiete.—Stuttgart.

  • Oberdorfer, E. (1957): Süddeutsche Pflanzengesellschaften.—Pflanzensoziologie, 10, Jena.

  • Oberdorfer, E. et al. (1967): Systematische Übersicht der westdeutschen Phanerogamen-und Gefässkryptogamen-Gesellschaften. Ein Diskussionsentwurf.—Schrift. Veget., Bad Godesberg, 2: 7–62.

    Google Scholar 

  • Osvald, H. (1923): Die Vegetation des Hochmoores Komosse.—Uppsala.

  • Pawlowski, B. (1928): Guide de l’excursion botanique dans les Monts Tatras. Cinquième excursion phytogéographique international.—Guide des excursions en Pologne, Kraków, 1.

  • Pfeiffer, H. (1951): Vergleichend-ökologische und soziologische Beobachtung am montanen Birkenbruch des Chiemgaues.—Phyton, Horn, 3: 242–251.

    Google Scholar 

  • Philippi, G. (1963): Zur Gliederung der Flachmoorgesellschaften des Südschwarzwaldes und der Hochvogesen.—Beitr. Natur. Forsch. SW-Deutsch., Karlsruhe, 22/2: 113–135.

    Google Scholar 

  • Pignatti, S. (1953): Introduzione allo studio fitosociologico della pianura veneta orientale con particulare riguardo alla vegetazione litoranea.—Atti Ist. Bot. Univ. Labor. Crittogam. Pavia, Ser. 5, Forli, 11: 92–258.

    Google Scholar 

  • Preising, E. (1949):Nardo-Callunetea. Zur Systematik der Zwergstrauch-Heiden und Magertriften Europas mit Ausnahme des Mediterran-Gebietes, der Arktis und der Hochgebirge.— Mitt. Florist.-Soziol. Arbeitsgem. Ser. N., Stolzenau/Weser, 1: 12–25.

    Google Scholar 

  • Preising, E. (1950): Nordwestdeutsche Borstgras-Gesellschaften.—Mitt. Florist.-Soziol. Arbeitsgem. Ser. N., Stolzenau/Weser, 2: 33–42

    Google Scholar 

  • Preising, E. (1953): Süddeutsche Borstgras-und Zwergstrauch-Heiden (Nardo-Callunetea).— Mitt. Florist.-Soziol. Arbeitsgem. Ser. N., Stolzenau/Weser, 4: 112–123.

    Google Scholar 

  • Puchmajeková, M. (1943): Rašeliniště v oblasti Ždárských vrchů na Českomoravské vysočině. (Moore im Gebiet von Ždárské vrchy in der Böhmisch-Mährischen Höhe.)—Zeměd Arch. Praha, 24: 288–305.

    Google Scholar 

  • Rothmaler, W. (1966): Exkursionsflora. Kritischer Ergänzungsband. Gefässpflanzen.—Berlin.

  • Rübel, E. (1912): Pflanzengeographische Monographie des Bernina-Gebietes.—Bot Jahrb., Stuttgart, 47: 4–616.

    Google Scholar 

  • Rudolph, K. (1927): Profil Radostínského rašelinového ložiska u rybníka Velké Dářsko.— Čas. Nár. Mus., Praha, 101: 45–50.

    Google Scholar 

  • Rybníček, K. (1957): Několik poznámek k využití rašeliniště u Velkého Dářka.— Ochr. Přírod., Praha, 12: 260–263.

    Google Scholar 

  • Rybníček, K. (1966): Glacial relics in the bryoflora of the highlands Českomoravská vrchovina (Bohemian-Moravian Highlands); their habitat and cenotaxonomic value.—Folia Geobot. Phytotax., Praha, 1: 101–119.

    Google Scholar 

  • Rybníček, K. (Ms.): Die Pflanzendecke der Moore der Böhmisch-Mährischen Höhe.—Ms., (Vegetace ČSSR, A, Praha, im Druck).

  • Salaschek, H. (1936): Paläofloristische Untersuchungen mährisch-schlesischer Moore.—Beih. Bot. Centralbl., Dresden, 54B: 1–58.

    Google Scholar 

  • Schubert, R. etMahn, E. (1959): Vegetationskundliche Untersuchungen in der Mitteldeutschen Ackerlandschaft. I. Die Pflanzengesellschaften der Gemarkung Friedeburg (Saale).—Wiss. Zeitschr. Univ. Halle, Ser. Natur., 8: 965–1012.

    Google Scholar 

  • Schwickerath, M. (1933): Die Vegetation des Landkreises Aachen und ihre Stellung im nördlichen Westdeutschland.—Aachener Beitr Heimat., Aachen, 13: 1–135

    Google Scholar 

  • Schwickerath, M. (1941): Die Sphagneta der fennoskandinavischen Forscher vom Gesichtspunkt der erweiterten Charakterartenlehre aus betrachtet.—Arch Hydrobiol., Stuttgart, 37: 598–613

    Google Scholar 

  • Schwickerath, M. (1944): Das Hohe Venn und seine Randgebiete.— Pflanzensoziologie, 6, Jena

    Google Scholar 

  • Segal, S., Westhoff, V. etDen Held, A. J. (1969): KlassePhragmitetea R. Tx. etPreising 1942.—In:Westhoff, V. etDen Held, A. J. Plantengemeenschappen in Nederland, p. 128–144, Zutphen.

  • Smejkal, M. (1951): Ptačinec dlouholistý ve Ždárských horách.—Čs Bot. Listy, Praha, 4/2–3: 29–31.

    Google Scholar 

  • Steffen, H. (1931): Vegetation von Ostpreussen.—Pflanzensoziologie 1, Jena.

  • Spitzner, V. (1893): Floristische Mitteilungen.—Verh. Naturforsch. Ver. Brünn, 31: 193–200.

    Google Scholar 

  • Suza, J. (1937): Einige wichtige Flechtenarten der Hochmoore im Böhmischen Massiv und in den Westkarpathen.—Věstn. Král. Čes. Společ. Nauk, Praha, (1937)/5: 1–33.

  • Šmarda, F. (1944):Fungi.—In:Klika, J. etŠmarda, J.: Rostlinně-sociologický příspěvek k poznání rašeliništ a luk na Ždársku a Novoměstsku, Věstn. Král. Čes. Společ. Nauk, Cl. Math.-Natur., Praha, (1944)/7: 54–57.

  • Šmarda, J. (1943): Floristický příspěvek ke květeně Ždárských hor.—Příroda, Brno, 36: 195–197, 227–229 et 260–262.

    Google Scholar 

  • Šmarda, J. (1950): Květena Hrubého Jeseníku. (The flora of the mountains called Hrubý Jeseník.) —Čas. Morav. Mus., Brno, 35: 1–87.

    Google Scholar 

  • Šmarda, J. (1961): Vegetační poměry Spišské kotliny. (Vegetationsverhältnisse des Zipser Beckens.)—Bratislava.

  • Tüxen, R. (1937): Die Pflanzengesellschaften Nordwestdeutschlands.—Mitt. Florist.-Soziol. Arbeitsgem. Niedersachsen, Hannover, 3: 1–170.

    Google Scholar 

  • Tüxen, R. (1950): Grundriss einer Systematik der nitrophilen Unkrautgesellschaften in der Eurosibirischen Region Europas.—Mitt. Florist.-Soziol. Arbeitsgem. Ser. N., Stolzenau/Weser, 2: 94–175.

    Google Scholar 

  • Tüxen, R. (1955): Das System der nordwestdeutschen Pflanzengesellschaften.—Mitt. Florist-Soziol. Arbeitsgem. Ser. N., Stolzenau/Weser, 5: 155–176.

    Google Scholar 

  • Tüxen, R. etPreising, E. (1942): Grundbegriffe und Methoden zum Studium der Wasser- und Sumpfgesellschaften.—Deutsch. Waserwirt., Stuttgart, 37: 10–17 et 57–69.

    Google Scholar 

  • Vanden Berghen, C. (1952): Contribution à l’étude des bas-marais de Belgique (Caricetalia fuscae W. Koch 1926).—Bull. Jardin Bot. l’Etat Bruxelles, 22: 1–64.

    Article  Google Scholar 

  • Vesecký, A. [Red.] et al. (1958): Atlas podnebí Československé republiky (Klimaatlas der ČSR.)—Praha.

  • Vesecký, A. [Red.] et al. (1961): Podnebí Československé socialistické republiky. Tabulky. (Klima der ČSSR. Tabellen.)—Praha.

  • Wilczek, F. (1935): Die Pflanzengesellschaften des mitelschlesischen Odertales.—Beitr. Biol. Pflanzen, Breslau, 23: 1–96.

    Google Scholar 

Download references

Author information

Authors and Affiliations

  1. Botanisches Institut der Tschechoslowakischen Akademie der Wissenschaften, Průhonice bei Praha

    Robert Neuhäusl

Authors
  1. Robert Neuhäusl
    View author publications

    You can also search for this author in PubMed Google Scholar

Rights and permissions

Reprints and permissions

About this article

Cite this article

Neuhäusl, R. Vegetationsverhältnisse des hydrographischen Gebietes der Moore am Teich Velké Dářsko (Böhmisch-Mährische Höhe). Folia geobot. phytotax. 7, 105–165 (1972). https://doi.org/10.1007/BF02852030

Download citation

  • Received:

  • Issue Date:

  • DOI: https://doi.org/10.1007/BF02852030

Search

Navigation