Abstract
Die Arbeit befasst sich mit der Nomenklatur, Morphologie, Phytogeographie, Chorologie, Phytozönologie und Ökologie der ArtLeucanthemum rotundifolium (W. K.) DC. innerhalb ihres Gesamtareals. Auf Grund der Analyse aller untersuchten Faktoren werden die Endergebnisse vom taxonomischen Gesichtspunkte vorgelegt.L. rotundifolium wird mit der am nächsten verwandten ArtL. vulgare Lam. s. l. verglichen.
Literatur
Anonymus (1955): Návrh na zpracování Kvčteny ČSR (“Flory ČSR”).—Preslia, Praha, 27: 209–224.
Anonymus (1958): Atlas podnebí Československé republiky.—Praha.
Anonymus [Komise pro fytogeografické členění ČSR při hlavní redakční radě Flory ČSR] (1959): Regionální členění Československa pro potřeby Flory ČSR.—Ed. Čs. bot. spol., Praha (Cyklostyl).
Beldie, A. (1967): Flora si vegetaţia munţilor Bucegi.—Bucureşti.
Brancsik, K. (1862): Der Rosudec in Ungarn.—Oest. bot. Z., Wien, 12: 322–326.
Brancsik, K. (1893): Durch das Trencsiner Comitat.—Jh. naturwiss. Ver. trencsiner Komitates 1892–1893, Trencsén, 15–16: 135–159.
Brancsik, K. (1901): Botanische Excursionen während der Jahre 1900 und 1901.—Jh. naturwiss. Ver. trencsiner Komitates 1900–1901, Trencsén, 23–24: 118–148.
Brčák, J. (1952): Biocenologic Lepidopter Temnosmrečinovej doliny ve Vysokých Tatrách.—Sborn., Bratislava, 7/3–4: 113–132.
Briquet, J. etCavillier, F. (1916):Compositae inBurnat, E. (Red.) Flore Alp. marit., 6.—Lyon.
Buček, J. (1932): Příspěvek ku květeně země Podkarpatoruské a Slovenské.—Sborn. Klubu přírod., Brno 1931, 14: 79–102.
Deyl, M. (1936): Květena Popa Ivana a její ochrana.—Krása našeho Domova, Praha, 28: 157–159.
Deyl, M. (1940): Plants, soil and climate of Pop Ivan.—Opera bot. čech., Praha, 2: 1–290.
Dobročajeva, D. M. (1962):Leucanthemum Mill. InVisjulina O. D. (Red.), Flora URSR 11: 269–274.—Kijev.
Domin, K. (1925a): Květena horského kotle mezi Ždárskou Vidlou a Havranem v Bielských Tatrách.—Spisy přírod. fak. Karlovy Univ., Praha, 45: 1–30.
Domin, K. (1925b):Festucetum carpaticae v Bielských Tatrách.—Rozpr. čes. Akad. Věd. Um., Praha, Cl. 2, 34/19: 1–25.
Domin, K. (1926): O vztazích vegetace tatranské k podmínkám stanoviště.—Věda přír., Praha, 7: 1–3, 33–41, 98–103, 161–177.
Domin, K. (1929): Príspěvek k poznání vegetačních poměrů a květeny Malého Havranu v Bielských Tatrách.—Spisy přírod. fak. Karlovy Univ., Praha, 101: 1–19.
Domin, K. (1930): Zur Soziologie der chionophytischen Pflanzenassoziationen des Tatra-Gebirges. —Ergebnisse der Intern. Pflanzengeogr. Exkursion durch die Tschechoslowakei und Polen 1928.—Veröff. geobot. Inst. Rübel Zürich, Bern, 6: 167–190.
Domin, K. et al. (1953): Materiál k flóře ČSR.—MS (depon. in Zákl. knih. ČSAV).
Dostál J. (1935): Geobotanický přehled vegetace Liptovských holí, část I. Lesy.—Věda přírod., Praha, 16: 220–223.
Dvořák, R. (1938): Nové nebo méně známé formy rostlinné.—Sborn. přírod. Klubu Třebíč 1937, 2: 31–61.
Erdtman, G. (1952): Pollen morphology and plant taxonomy. I. Angiosperms.—Stockholm.
Favarger, E. etVillard, M. (1965): Nouvelles recherches cytotaxinomiques surChrysanthemum Leucanthemum L. sens. lat.—Bull. Soc. bot. suisse, Wabern, 75: 57–79.
Favarger, C. (1966): Un critère cytochimique contribuant à définir le genreLeucanthemum (Adans.) em.Briq. etCav.—Rev. cyt. biol. végét., Paris, 29: 191–197.
Freyn, J. (1872): Beitrag zur Flora Ober-Ungarns.—Verh. zool.-bot. Ges. Wien, 22: 341–354.
Fritze, R. etIlse, H. (1870): Karpaten-Reise.—Verh. zool.-bot. Ges. Wien, 20: 467–526.
Grebenščikov, O. et al. (1956): Hole južnej časti Velkej Fatry.—Bratislava.
Hadač, E. (1948a): Kvetena Temnosmrečinovej doliny vo Vysokých Tatrách.—Prírod. Sborn., Bratislava, 3: 147–179, 231–241.
Hadač, E. (1948b): L'udové mená rastlín v Pribyline a na salaši v Kôprovej doline.—Prírod. Sborn., Bratislava, 3: 244–247.
Hadač, E. etŠmarda, J. (1960): Rastlinstvo kotliny sedmich prameňov v Belanských Tatrách.—Bratislava.
Harling, G. (1954): Embryological Studies in theCompositae, Part II.Anthemideae-Chrysanthemineae.—Acta Horti Bergiani, Uppsala, 16: 1–56.
Hazslinszky, F. (1853): Beiträge zur Flora der Karpathen (Fortsetzung).—Verh. zool.-bot. Ver. Wien 2, 1852, Abh.: 1–8, 1853.
Heywood, V. (1958–1960):Chrysanthemum-Pyrethrum-Leucanthemum-Tanačetum.—Plant notes in Proc. Bot. Soc. Brit. Is., London, 3: 177–179.
Holub, J., Hejný, S., Moravec, J. etNeuhäusl, R. (1967): Übersicht der höheren Vegetationseinheiten der Tschechoslowakei.—Rozpr. Čs. Akad. vèd, ser. mat.-natur., Praha, 77/3: 3–75.
Horák, B. (1902): O poměru doby ledové ku floře mediterraní.—Rozpr. čes. Akad. Věd. Um., Cl. 2, Praha, 11/24: 1–6.
Horvatić, S. (1928): Oblici sekcijeLeucanthemum iz rodaChrysanthemum u flori Jugoslavije.—Acta Inst. bot. Univ. Zagreb., Zagreb, 3: 1–80.
Horvatić, S. (1935): Neuer Beitrag zur Kenntnis derLeucanthemum-Formen in der Flora Jugoslawiens.—Acta Inst. bot. Univ. Zagreb., Zagreb, 10: 61–100.
Horvatić, S. (1963): GenusLeucanthemum in Flora Jugoslaviae.—Acta bot. croat., Zagreb, 32: 203–218.
Howarth, S. E. etWilliams, J. T. (1968): Biological fllora of the British isles.—Journ. Ecol., Oxford and Edinburgh, 56: 585–595.
Hruby, J. (1925): Die Vegetationsverhältnisse Karpatho-Russlands und der östlichen Slowakei. —Bot. Arch., Königsberg, 11: 203–271.
Hückel, E. (1865): Botanische Ausflüge in die Karpathen des Stryer und Samborer Kreises in Galizien.—Verh. zool.-bot. Ges. Wien, 15: 49–66.
Hulják, J. (1909): ATrifolium Lupinaster L. felfedezése Magyarországon.—Magy. bot. Lap., Budapest, 8: 33–38.
Janka, V. (1859–1860): Adnotationes in plantas dacicas nonnulasque alias europaeas.—Linnaea, Halle a. d. S., 30: 549–622.
Jasiewicz, A. (1965): Rośliny naczyniowe Bieszczadów Zachodnich.—Monogr. Bot., Warszawa, 20: 260.
Jávorka, A. (1926): Herbarium Kitaibelianum.—Ann. hist.-nat. Mus. nat. hung., 1926, Budapest, 24: 428–585.
Jeník, J. (1955): Sukcese rostlin na náplavech řeky Belé v Tatrách.—Acta Univ. Carol., Biol., Praha, 4: 3–59.
Klášterský, I. (1935): Ochranářsko-botanické studie na Podkarpatské Rusi I. Olše zelená (Alnus viridis DC.) a její porosty.—Krása našeho Domova, Praha, 27: 113–116.
Klika, J. (1922): Excurse na Roháč.—Krása našeho Domova, Praha, 14: 57–59.
Kornaś, J. (1955): Charakterystyka geobotaniczna Gorców.—Monogr. Bot., Warszawa, 3: 1–216.
Kotov, M. I. (1966): Vysokogornaja flora ukrainskich Karpat i genetičeskije svjazi jejo s gorami Jevropy, Kavkaza i Azii.—Problemy botaniki, Moskva—Leningrad, 8: 5–11.
Kotula, B. (1889–1890): Distributio plantarum vasculosarum in montibus Tatricis.—Cracoviae.
Kozij, G. (1936): Zapiski florystyczne z Karpat Pokuckich.—Kosmos, Lwów, 61 A/4: 515–523.
Krajina, V. (1929): O vývoji vysokohorské vegetace v Československé republice.—Výroč. Zpr. Karlovy Univ., Praha, 1928–1929: 57–68.
Krajina, V. (1933 et 1934): Die Pflanzengesellschaften des Mlynica-Tales in den Vysoké Tatry (Hohe Tatra).—Beih. bot. Cbl., Dresden, 50, Abt. B: 774–957; 51, Abt. B: 1–224.
Krist, V. (1935): O některých nových nebo kritických rostlínách na Slovensku a Podkarpatské Rusi.—Spisy přírod. fak. Masaryk. Univ., Brno, 199: 1–16.
Krupa, J. (1879): Stosunki florystyczne dorzeca Soly.—Spraw. Komis. fizyjogr., Kraków, 13: 146–182.
Krzisch, J. F. (1860): Notizen über eine botanische Excursion in die Fatra, die Central-Karpaten der Liptau und des Tátra-Gebirge.—Oest. bot. Z., Wien, 10: 143–161.
Kynčlová, M. (1967): Srovnávací morfologická studie nažek některých československých druhů tribusAnthemideae Cass.—Diplomarb., Karlsuniv., Naturwiss. Fak., Praha.
Láska, A. (1936): Příspěvek ke květeně Podkarpatské Rusi.—Spisy přírod. fak. Karlovy Univ., Praha, 144: 1–16.
Lengyel, G. (1927): Az Alacsony Tátra flórájából I.—Magy. bot. Lap., Budapest, 25: 416–424.
Maloch, M. (1931): Boržavské poloniny v Podkarpatské Rusi.—Sborn. výzk. Úst. zeměd., Praha, 67: 1–200.
Margittai, A. (1935): A Körösmezei (jaszinai) Pietros-havas flórája.—Bot. Közl., Budapest, 32: 75–91.
Medwecka-Kornaś, A. (1955): Zespoly leśne Gorców.—Ochrona przyrody, Kraków, 23: 1–111.
Mirković, D. (1966): Citotaksonomska istraživanja vrsta rodaLeucanthemum Adans. em.Briqu. etCav. na području Jugoslavije.—Acta bot. croat., Zagreb, 25: 137–152.
Neilreich, A. (1866): Aufzählung der in Ungarn und Slavonien bisher beobachteten Gefässpflanzen. —Wien.
Nyárády, E. G. (1910): Magas Tátrában fekvö Menguszfalvi völgy, Omladékvölgy, valamint a Vadorzóhágó magyar oldalának botanikai ismertetése.—Különnyomás a késmárki állami polgári fiu-és felsö kereskedelmi Iskola 1909–1910, Késmark, 1–38.
Nyárády, E. I. (1964):Chrysanthemum L. InSâvulescu T. [Red.], Flora RPR 9: 415–455.—Bucureşti.
Paczoski, J. (1898): Szkic flory i spis roślin zebranych we wschodniej Galicyi, na Bukowinie i v Komitacie marmaroskim na Węgrzech.—Spraw. Komis. fizyjogr., Kraków, 33: 1–106.
Paczoski, J. (1932): Sur quelques plantes nouvelles pour la flore de la Bosnie et de la Bulgarie. —Acta Soc. Bot. Polon., Warszawa, 9/1–2: 1–6.
Pantocsek, J. (1869): Aus der Tatra.—Oest. bot. Z., Wien, 19: 334–338.
Pawłowska, S. (1953): Rośliny endemiczne w Polsce i ich ochrona.—Ochrona przyrody, Kraków, 21: 1–33.
Pawłowski, B. (1928): Die geographischen Elemente und die Herkunft der Flora der subnivalen Vegetationsstufe im Tatra-Gebirge.—Bull. Intern. Acad. polon. Sci. et Lettr., Cl. math.-natur., ser B (bot.), Cracoviae, 161–195.
Pawłowski, B. (1931):Leucanthemum rotundifolium (W. etKit.) DC. in Pl. Polon. exs. no. 172.
Pax, F. (1898): Grundzüge der Pflanzenverbreitung in den Karpathen 1.—Veget. d. Erde, Leipzig, 2.
Peter, A. (1879): Ein Ausflug auf die Babia Gora.—Oest. bot. Z., Wien, 29: 23–29.
Podpěra, J. (1906): Vývoj a zeměpisné rozšíření květeny v zemích českých ve srovnání s poměry evropskými.—Mor. Ostrava.
Podpěra, J. (1926): Schedae ad floram exsiccatam reipublicae Bohemicae-Slovenicae.—Sborn. Klubu přírod. Brno 1925, 8: 135–153.
Podpěra, J. (1935): Schedae ad floram exsiccatam reipublicae Bohemicae-Slovenicae.—Sborn. Klubu přírod. Brno 1934, 17: 122–144.
Polatschek, A. (1966): Cytotaxonomische Beiträge zur Flora der Ostalpenländer II.—Oest. bot. Z., Wien, 113/1: 101–147.
Rechinger, K. H. etScheffer, J. (1933): Zur Kenntnis der Flora und Vegetation der Liptauer Alpen (Zentralkarpaten).—Fedde's Repert. Spec. nov. Regn. veget., Berlin-Dahlem, 31: 284–312.
Richter, L. (1875): Zwei Exkursionen in der Tátra.—Oest. bot. Z., Wien, 25: 203–206, 233–234.
Rogalski, A. (1881): Wykaz roślin naczyniowych zebranych przes Dra A. Rogalskiego i J. Szyszyłowicza w Spiskich Tatrach Wapiennych r. 1878.—Spraw. Komis. fizyjogr., Kraków, 15: 169–205.
Sagorski, E. etSchneider, G. (1891): Flora der Centralkarpathen etc.—Leipzig.
Sillinger, P. (1933): Monografická studie o vegetaci Nízkých Tater.—Praha, Knih. Sboru pro výzkum Slovenska a Podkarpat. Rusi při Slovanském ústavu v Praze, 6.
Skalińska, M. (1963): Cytological studies in the flora of the Tatra Mts. A synthetic review.—Acta biol. cracov., ser. bot., Kraków, 6/2: 203–233.
Smejkal, M. (1955): K systematice, rozšíření a ekologiiPeltigera virescens (Steiner)Gyel v ČSR.—Biológia, Bratislava, 10: 483–487.
Stein, B. (1873): Über zwei in diesem Jahre gemachte botanische Excursionen nach der Babia gora.—Jahresber. schles. Ges. vaterländ. Cult. 1872, Breslau, 50: 119–123.
Suza, J. (1952): Lišejníky Babia Gory a vrchovišt' v přilehlé oravské pánvi (slovenské části).— Sborn. Klubu přírod. Brno, 29: 147–156.
Szafer, W., Pawłowski, B. etKulczyński, S. (1923): Die Pflanzenassoziationen des Tatra-Gebirges. I. Theil: Die Pflanzenassoziationen des Chochołowska-Tales.—Bull. Intern. Acad. polon. Sci. et Lettr., Cl. math.-natur., ser. B (bot.), Cracoviae, No. supplém. 1–66.—Non vidi.
Szafer, W. (1959) inPawłowski, B. (Red.) et al.: Szata roślinna polski 1.—Warszawa.
Szontagh, N. (1862): Eine Exkursion auf den Rohác.—Oest. bot. Z., Wien, 12: 287–292.
Szontagh, N. (1863): Enumeratio plantarum phanerogamicarum et cryptogamicarum vascularium comitatus Arvensis in Hungaria.—Verh. zool.-bot. Ges. Wien, 13: 1045–1098.
Szontagh, N. (1864): Botanische Reise durch das Waagthal in die Central-Karpathen.—Oest. bot. Z., Wien, 14: 269–283.
Thaisz, A. (1911): Adatok Beregvármegye flórájához.—Magy. bot. Lap., Budapest, 10: 38–64.
Uechtritz, R. (1857): Botanische Excursion in die Central-Karpathen.—Oest. bot. Wochenbl., Wien, 7: 342–344, 351–354, 360–361, 368–370, 375–377.
Wahlenberg, G. (1814): Flora Carpatorum principalium.—Göttingae.
Walas, J. (1933): Roślinność Babiej Góry.—Monografje naukowe ed. Państwowa rada ochrony przyrody, Warszawa, 2: 1–68.
Zelený, V. (1965): Příspěvek k cytotaxonomiiLeucanthemum rotundifolium (W. et K.) DC.—Preslia, Praha, 37: 438–440.
Zlatník, A. (1938): Prozkum přirozených lesů na Podkarpatské Rusi 1: Vegetace a stanoviště reservace Stužica, Javorník a Pop Ivan.—Sborn. výzk. Úst. zeměd., Praha, 152/7: 1–244.
Author information
Authors and Affiliations
Rights and permissions
About this article
Cite this article
Zelený, V. Taxonomisch-chorologische Studie über die ArtLeucanthemum rotundifolium (W. K.) DC.. Folia geobot. phytotax. 5, 369–400 (1970). https://doi.org/10.1007/BF02851928
Received:
Issue Date:
DOI: https://doi.org/10.1007/BF02851928