Zusammenfassung
An 15 Kaninchen (10 Versuchs- und 5 Kontrolltiere) wurde der Einfluß von parenteral appliziertem CS2 im Verlaufe von 7 Monaten mittels physiologischer, biochemischer und histologischer Indicatoren untersucht.
Verfolgt wurden Gewichtskurven, Blutdruck, Ascorbinsäure, Cholesterol, Brenztraubensäure und Vakatsauerstoff. Alle inneren Organe wurden einer histologischen Analyse unterzogen.
Der Blutdruck zeigte keine wesentlichen Veränderungen. Von den biochemischen Indicatoren wurde eine auffallende Erhöhung des Cholesterolspiegels im Blute festgestellt. Es wird die Vermutung ausgesprochen, daß diese Veränderung hepatalen Ursprungs ist.
Im Vordergrund des histologischen Bildes steht eine generalisierte Störung der capillaren Permeabilität, welche am ausdruckvollsten in den Detoxikationsorganen — Leber und Nieren — nachzuweisen ist. In der Leber kommt es zu Verlust von Glykogen, Dilatation von Gallencapillaren, erhöhter Abnützung von Zellen bis zur Atrophie der Balken und steigender Lipofuscinpigmentation. Infolge der Dekompensation häufen sich die Proteine in den Disse-Räumen der Peripherie der Läppchen und in Form von verschiedenen Inklusionen im Körper der Leberzellen. — In den Nieren dringen die Proteine in den primären Harn durch und nach einer bestimmten Zeit entwickelt sich eine diffuse intercapilläre Glomerulosklerose.
This is a preview of subscription content, log in via an institution to check access.
Literatur
Altmann, H. W., u. J. Kühn: Zur Pathogenese der Albuminocholie. Klin. Wschr. 1949.
Attinger, E.: Chronische Schwefelkohlenstoffvergiftung unter dem Bilde einer schweren Gefäßkrankheit. Schweiz. med. Wschr. 1952, 829.
Bartoníček, V.: Distribuce sirouhlíku v celé krvi, mozku a nadledvinkách v časovém průběhu při parenterální aplikaci u bílých krys. Pracov. Lék. 9, 28–30 (1957).
Distribuce volného a kyselou hydrolysou odštěpeného vázaného sirouhlíku v orgánech bílé krysy. Pracov. Lék. 1958 (im Druck).
Beumer, H., u. Fr. Lehmann: Über die Cholesterinbildung im Tierkörper. Z. ges. exp. Med. 37, 274 (1923).
Chauffard, A., G. Laroche et A. Grigaud: Le cycle de la cholestérine dans l'organisme. Ann. Méd. 8, 3, 149 (1920).
Devoto, L.: Schwefelkohlenstoff und Nebenniere (Addisonsche Krankheit?). Arch. Gewerbepath. Gewerbehyg. 5, 429 (1934).
Fabre, R., P. Korman, A. Fabre and P. Vaquier: Toxicological researches on carbondisulphide poisoning. Arch. industr. Hyg. 3, 107 (1951).
Fischer, J., a C. Michalová: Sledování histologických změn v centrálním nervovém systému u krys a morčat po exposici v sirouhlíku. Pracov. Lék. 8, 16–19 (1956).
Hanusová, V., a C. Michalová: Některé poznatky při vyšetřování vyšší nervové činnosti a několika humorálních faktorů u pracujících s olovem. Čas. Lék. česk. 95, 1409–1412 (1956).
Hořejší, J.: Základy chemického vyšetřování ve vnitřním lékařství, S. 254. Praha 1953.
Hořejši, J., J. Kořínek, Č. Míchalec, L. Mirčevová, V. Slavíková, R. Smetana u. M. Štastný: Bílkoviny krevní plasmy. Praha 1956.
Jakowskaja, B. J., i E. A. Krajko: Bionsintěz vitamina C v projavleniji regulativnych svojstv organizma. Biochimija 17, 2, 161 (1952).
Jirgl, V.: Příspěvek ke stanovení celkového cholesterolu v krevním seru. Čas. Lék. česk. 41, 1308 (1951).
Kaschtschewskaja, L. A.: Vlijanije silnogo zvukuvo razdraženija na soderžanije askorbinovoj kisloty v tkánijach v moče bielych krys. Bjul. exp. biol. med. 37, 3 (1954).
Kazakewitsch, M. A.: K klinike chroničeskoj intoxikaciji serouglerodom. Trudy AMN SSSR-Klinika i patologija professionalnych nejrointoksikacij. S. 78–88. Moskva 1954.
Konopík, J.: Detoxikační mechanismus kožních zánětů. Praha 1957.
Mádlo, Zd., u. B. Souček: Reaktion des Schwefelkohlenstoffes mit Proteinen. Arch. Gewerbepath. Gewerbehyg. 14, 554–557 (1956).
B. Souček Normální hladina sulfhydrylových látek v lidském krevním seru. Čas. Lék. česk. 95, 600–602 (1956).
Michalová, C., u. Z. Frýdl: Veränderungen der höheren Nerventätigkeit und einiger humoraler Faktoren nach parenteraler Intoxikation des Kaninchens mit Schwefelkohlenstoff. Arch. Gewerbepath. Gewerbehyg. 15, 553–564 (1957).
Michalová, C., a V. Hanusová: Některé poznatky při vyšetřování vyšší nervové činnosti a několika humorálních faktorů u pracujících s trichlorethylenem. Čas. Lék. česk. 95, 1167–1172 (1956).
Michalová, C., a M. Horváth: Některé poznatky při komplexním vyšetření vyšší nervové činnosti a několika humorálních faktorů u průmyslových intoxikací. Čas. Lék. česk. 95, 1160–1167 (1956).
Model, L. M.: Opredělenije Vakat-kisleroda. Laboratornaja praktika 4, 11 (1941).
Mustafajew, M. A.: Vlijanije tormoženija kory golovnogo mozga na cholesterinovij obměn. Dokl. Akad. Nauk Azerb. SSSR. 11, 365 (1955).
Schaffert, R. R., and G. R. Kingsley: Method for total ascorbic acid. J. Biochem. (Tokyo) 212, 1, 59–68 (1955).
Sepchat, G.: Le sulphocarbinisme. Arch. Mal. prof. 14, 437 (1953).
Souček, B., a Zd. Mádlo: Vstřebávání metabolismus a působení sirouhlíku v organismu. Pracov. Lék. 6, 11 (1954).
Zd. Mádlo Détermination des groupes sulphhydriles dans le serum des cobayes après l'exposition a CS2. Bull. Soc. Chim. biol. (Paris) 37, 1373 (1955).
Zd. Mádlo Díthiocarbamincarbonsäuren als Abbauprodukte des Schwefelkohlenstoffs. Arch. Gewerbepath. Gewerbehyg. 14, 511–521 (1956).
Souček, B., a E. Pavelková: Vstřebávání a vylučování CS2 u lidí v dlouhodobých pokusech. Pracov Lék. 5, 181 (1953).
Sturm, A.: Lehrbuch der speziellen pathologischen Physiologie. Jena: Gustav Fischer 1951.
Teisinger, J., a B. Souček: O vstřebávání a vylučování sirouhlíku u člověka. Čas. Lék. česk. 86, 953 (1948).
Author information
Authors and Affiliations
Additional information
Mit 8 Textabbildungen
Rights and permissions
About this article
Cite this article
Michalová, C., Bartoníček, V. & Zástava, V. Organotoxische Wirkungen von Schwefelkohlenstoff nach parenteraler Intoxikation von Kaninchen. Arch. Gewerbepath. 16, 653–665 (1959). https://doi.org/10.1007/BF00316738
Received:
Issue Date:
DOI: https://doi.org/10.1007/BF00316738